Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Zajímavosti a záhady

Remi Bizouard - video

20. listopadu 2011 v 20:45 | quack
Remi Bizouard ... Pro někoho známý, pro někoho vůbec. Mně už toto jméno něco říká a Vám teď už bude taky.

Remi Bizouard se věnuje už nějaký ten rok freestyle motocrossu a že mu to teda jde. Teď na mistrovství světa vyhrál první místo a to zcela zaslouženě. A aby jste to mohli posoudit i Vy, dávám sem jeho video s triky ...

Alenka v říši divů - Futrovák

22. října 2011 v 14:35 | quack
Kdo viděl Alenku od Tima Burtona, určitě si aspoň matně vzpomene na závěrečný futrovák - tanec Kloboučníka (Johnnyho Deppa).

Dnes jsem narazila na blog, kde byla píseň od Avril a přes youtube jsem se dostala až ke scénám z natáčení a upřímně musím říci, že herci jsou borci. Alenka se točila skoro celá před zeleným plátnem a mně by z toho asi už po pár minutách hráblo. Nemluvě o tom, že třeba Srdcový kluk točil vše na chůdách.

Video z natáčení filmu dám možná později, teď se jen můžete podívat na natáčení futrováku (futterwacken), který vlastně ani netančil Johnny, čemuž se možná ani nedivím a pod tím je video, jak to vypadalo ve filmu.


(A omlouvám se za kvalitu .. )

Alter ego

26. února 2011 v 20:45 | quack
Ahojte,

tak jsem začala hrát 3. díl trilogie hry Prince of Persia ... To vám tady moc popisovat nechci, ale zaujala mě tam jedna postava. Ta postava je druhé já (v latině Alter ego) Prince.

Druhé já se většinou projevuje u schizofrenii. Druhé já je většinou takové, že dělá to, co bychom si přáli, ale nemáme na to odvahu a nebo je to prostě nemožné ... U Prince je jeho druhé já zlé, i když mu svým způsobem hodně pomáhá. Je to ale jeho přesný opak.

Uvedu příklad z této hry. Princ má své druhé já v sobě a mluví mu v hlavě (občas je tedy silnější a dostane se z něj ven). Jednou viděli jednoho protivníka, který se změnil ve velkou potvoru. Princ řekl: ,,This is horrible." Alter ego: ,,This is wonderful."

Já myslím, že každý máme v sobě jedno dobré já a jedno zlé já. Záleží jen na nás, které necháme vést náš život. Jestli budeme mít život klidný, bez adrenalínu, bez špatností a nebo jestli budem utíkat před zákonem ... Někdy je boj mezi těmito postavami celkem morbidní ... Ale vždy vyhraje ten, kdo to má souzené ...

Nevím, co k tomu napsat, navíc bych se začala motat v prvním a druhém já a možná by se mi přimotalo i nějaké třetí a to už by bylo divné ... Přidám jen obrázky Prince a ega.

- Tady se začíná projevovat druhé já:



- tady už jsou proti sobě:


Smajlíci a věci tomu podobné ...

29. prosince 2010 v 22:15 | quack
Víte kdy byl napsán první smajlík? A kým?

První, úplně první smajlík je ;) ... Byl napsán v roce 1890! Tady máte větu, v které byl (asi) poprvé napsán:

"...he Said it would Be a thxng of beavty & jOy FORever ;) i wishe he w*uld..."

Na psacím stroji ... Ale neuchytil se, a proto o smajlících jako smajlících můžeme mluvit až od roku 1953 ... Od té doby jsou s námi smajlíci stále. Chcete-li se o tom dozvědět více, navštivte tuto stránku - http://ohneta.pise.cz/4002-historie-smajliku.html

Dnes už máme strašně moc smajlíků, většina lidí zná minimálně tyto - :)   :(    ;)   :-O   :'(   :D   xD

Pak jsou ale  i složitější, jako třeba kočka - ,,,^..^,,,   nebo kačenky \__o-  \__o- 

Chcete-li se podívat na další, najdete je tady - http://www.3000emoticons.cz/ ... :))

Osobně nevím, co k tomuto ještě napsat .. Sama tady celou historii přepisovat nechci, aspoň udělám reklamu webům, a vypisovat hafo smajlů se mi též nechce ... xD

Snad jen napíši - smajlíci jsou dnes všude, dostávají se už i do časopisů, jsou na tričkách, všude na netu, ... Kam až chtějí dojít, než nás zcela pohltí?  

Význam barvy očí

27. prosince 2010 v 15:09 | quack

Modré oči



Ačkoliv si mnozí přejí mít modré oči, lidé s modrýma očima obvykle nebývají v životě ti nejúspěšnější. Tito lidé se příliš nezabývají svou kariérou a většinou jsou hodně citliví.

Lidé s modrýma očima bývají často romantičtí a silně citově založení. V mezních situacích se spoléhají mnohem více na intuici než na logiku a jednají spíše impulzivně než uváženě a promyšleně. Nejsou ani příliš kritičtí a nemají rádi rozebírání věcí do hloubky.

Obecně jsou modroocí lidé hodně citově založení a plaší. Příliš se neprojevují vůči svému okolí. Lze říci, že nejsou moc společenští a těžko navazují a udržují vztahy s lidmi ze svého okolí.

Jakmile si však jednou zvyknou na okolní společnost, stanou se vřelejšími. Přesto ale nejsou schopni navázat dlouhodobé přátelství. Rodina a láska jsou pro ně velmi důležité a v této oblasti je v žádném případě nelze považovat za povrchní.

Hnědé oči

U většiny lidí, kteří se nachází v našem okolí, budou převažovat hnědé oči. Říká se, že barva je stejně intenzivní jako daný člověk. Hnědé oči naznačují, že půjde o rozhodného a ambiciózního člověka.

Lidé s hnědýma očima jsou obzvláště vytrvalí a dělají všechno pro to, aby dosáhli toho, po čem touží. Jsou to opravdoví bojovníci a hodně se soustředí na svou kariéru a na získání materiálního blahobytu. Jsou přemýšliví a rozumní, v životě se opírají o rozum a logickou analýzu.

Pokud jde o vztahy, jsou to převážně extroverti, jsou upřímní a štědří. Rádi udržují dlouhodobé pevné vztahy a neztrácejí čas povrchními známostmi, po nichž nezůstane nic jiného než pár vzpomínek.

Hnědoocí lidé jsou velmi energičtí, stále plni elánu. Svůj čas mají dobře zorganizovaný. Jejich velkým nedostatkem je neschopnost vyjádřit svoje city. Ačkoliv jsou schopní a snadno navazují přátelství, nepatří k těm vřelým lidem, kteří snadno vyjadřují svoje pocity. Jejich dalším nedostatkem je nestálost ve vztazích. Nejsou příliš věrní a je pro ně těžké setrvat delší dobu v jednom vztahu.


Zelené oči

Lidé se zelenýma očima jsou obecně považováni za tajemné a velmi smyslné. Umí flirtovat a dokážou svůj protějšek snadno svést. Jsou temperamentní a vášniví. Zelenoocí lidé dokážou velmi snadno přitáhnout pozornost svého okolí.

Nejsou příliš ambiciózní, ale jsou vytrvalí a houževnatí. Když si najdou nějaký cíl, půjdou za ním až do konce. Jdou si vždy za svým a jsou velmi zdatnými obchodníky. Není snadné je zastavit, když se pro něco rozhodnou.

V milostných vztazích jsou stálí a věrní, ale jen tehdy, když jsou přesvědčeni, že našli svoji druhou polovinu. Mají zvýšené sexuální nároky a dokážou být velmi majetničtí. Láska je pro ně prioritou a ve vztahu bez lásky nevydrží.

Bohužel lidé se zelenýma očima mají dva hlavní nedostatky: neupřímnost ve vztahu se svým okolím a potřebu se mstít. Když jim někdo provede něco špatného, nelze to z jejich hlediska vyřešit jinak než pomstou. Jsou hrdí a nemohou takový skutek nechat nepotrestán.

(zdroj: zaria.cz)


A jaké oči máte vy? :) Na mě ten popis sedí ... :)) 

Zajimavosti

26. dubna 2008 v 20:02 | aktakru

Planeta a místa světa a jejich největší záhady

5. místo: Stohehenge

Tento záhadný kamenný útvar zkoumají vědci už po mnohá desetiletí. Nikdo však netuší, jestli tato kamenná stavba sloužila jako posvátné místo nebo byla vybudována za úplně jiným účelem. Nikdo netuší, kdo Stonehenge postavil a už vůbec ne, jak. Přenést a postavit několikatunové kameny, které jsou navíc z různých koutů světa, to je pro vědce nepředstavitelný oříšek. Stonehenge se stále podrobuje dalším a dalším zkoumání, uvidíme tedy, jestli "chytré hlavy" přijdou na něco kloudného…

4. místo: Velikonoční ostrov

Velikonoční ostrov se považuje za jedno z nejvíce záhadných míst naší planety. Proč? Leží zde totiž gigantická a několik tisíc let stará sousoší, jejichž původ není znám. To by však nebylo až tak záhadné, zajímavostí však je, že Velikonoční ostrov je natolik odříznutý od vzdálené pevniny, že donést sem a postavit tak obrovské giganty je téměř nemožné a nevysvětlitelné…

3. místo: Bermudský trojúhelník

Bermudský trojúhelník je pověstné místo v Sargasovém moři, které je opředeno mnoha záhadnými zmizeními. Jedná se o místo, kde byl zaznamenán velký výskyt zmizení lodí nebo jejich posádek bez jasné příčiny. Paradoxně - o bermudském trojúhelníku neexistují žádné oficiální záznamy, které by záhadná zmizení potvrzovaly…

2. místo: Kruhy v obilí

Kruhy v obilí patří mezi největší světové záhady, a to především proto, že u mnohých z nich je dokázáno, že byly záměrně vytvořeny člověkem. Některé kruhy ve vzdálených koutech světa jsou však nevysvětlitelné. Jejich původ není znám a také není jasné, jaký je jejich původ. Některé jsou připisovány UFO, to však není vědecky pravděpodobné. Vědci spíše uvažují o možnosti přírodních vlivů, které kruhy nějakým způsobem vytvářejí.

1. místo: Obrazce na planině Nazca

S těmito obrazci o rozloze více než 500 kilometrů čtverečních si láme hlavu mnoho vědeckých špiček. Nikdo však netuší, jaký je jejich původ. Pravidelné obrazce tvoří zvláštní, pravidelný znak, nikdo však netuší, co znamená. Jistá je jen jedna věc. Že tuto pouštní planinu před pár tisíci lety využívali indiáni z kmene Nazca - k čemu? To se pravděpodobně nikdy nedozvíme.

Záhady+anketa

6. ledna 2008 v 18:02 | aktakru
Někdo říká, že se dá všechno vysvětlit a že neexistují žádné mýtické, nadpřirozené a nebo prostě nevysvětlitelné věci, ale jak je to tedy třeba s Lochneskou? Jsou různé spekulace....
Záhad moc neznám, takže kdyby si někdo z vás na nějakou vzpoměl, prosím, napište mi to do komentáříků, pokusím se o tom něco najít a pak to tady dát.
Děkuji předem za návrhy...

Odletěli do nikam

2. ledna 2008 v 20:47 | aktakru
Odletěli do nikam
Když se řekne Bermudský trojúhelník, každý si jistě hned vybaví nevysvětlitelné mizení lodí a letadel. 5. prosince 1945 jich zmizelo hned šest. Nejprve letka pěti letadel typu Grumman Avenger a o několik hodin později i letadlo, které je mělo najít - hydroplán Martin Mariner. I tato událost zůstává jednou z dosud nevysvětlených záhad XX. století.
Všechno začalo úplně nevinně. Letka avengerů odstartovala ve 14,10 hod k cvičnému letu ze své mateřské základny Fort Lauderdale na Floridě. Piloti dostali vcelku jednoduchý úkol - letět nejprve 160 mil na východ, potom 40 mil na sever a vrátit se zpět na základnu. To vše i s cvičným bombardováním mělo trvat asi dvě hodiny. Kolem čtvrté odpoledne tedy měla být letadla zpátky na základně. V 15,45 však kontrolní věž zachytila nanejvýš naléhavé hlášení avengerů:
"Náš stav je havarijní, nevidíme zem, opakuji nevidíme zem!" Velitel letky kapitán Taylor vzápětí dodal: "Nemůžeme určit naší polohu, nevíme, kde jsme, zabloudili jsme." Dostal pokyn, aby letěl na západ, takže dříve nebo později by se v každém případě dostal nad americkou pevninu. Tento jednoduchý rozkaz však kapitán Taylor splnit nedokázal. Doslova věži ohlásil: "Nevíme, kde je západ, všechno je divné, nemůžeme určit směr, také oceán vypadá jinak než jindy." V 16,25 věž zachytila poslední hlášení: "Nevíme, kde jsme, snad 220 mil na severovýchod od základny, pravděpodobně my..."
V té chvíli již avengerům na pomoc startuje Martin Mariner. Po několika běžných hlášeních se odmlčel i on. Následujícího dne po ztracených letadlech nebo jejich troskách pátralo na 300 letadel a 21 lodí. Marně.
Celý tento případ vzbudil obrovský rozruch. I když zpráva vyšetřovací komise čítá přes 400 stran a měla by být naprosto vyčerpávající, zůstává mnoho rozporů. Například je pravda, že velitel Taylor byl do této oblasti převeden teprve nedávno a že ostatní piloti byli teprve kursisti bez větších zkušeností. I ten nejméně zdatný pilot však dokáže každé odpoledne samostatně letět na západ, protože zamíří prostě rovnou do Slunce. Z hlášení kapitána Taylora, že nic kolem letadla není jako obvykle, že není vidět země (myslel tím moře?) ani Slunce a že kompas i palubní hodiny vypověděly službu. Za této situace si neporadí ani ten sebelepší pilot. Optimálním řešením by bylo nouzové přistání na mořské hladině. Už proto, že avengery měly k takovému přistání všechno potřebné vybavení a posádky měly s sebou padáky, plovací vesty i záchranné čluny. Poslední hlášení velitelského avengeru bylo zachyceno v 21,56 hod, tedy téměř tři hodiny poté, co letadlům muselo dojít palivo. Pokud alespoň jeden avenger nouzově přistál na hladině, jak je možné, že ho nenalezlo žádné z pátrajících letadel nenalezlo? V krajním případě dokáží trosečníci přežít v člunu i několik desítek dnů. Tady však nezůstala na hladině jediná troska, jediná vesta, jediný člun, nic. Během několika hodin, nejpozději do rozednění druhého dne, všechno zmizelo.
Poněkud jasnější se zdá být osud záchranného hydroplánu. Podle svědectví kapitána parníku Heinz Mills letadlo vybuchlo ve vzduchu. Loď potom na hladině našla několik trosek a olejovou skvrnu. Posádku se zachránit nepodařilo.
Ztracené avengery se od té doby staly jedním z klíčových případů zmizení v Bermudském trojúhelníku. Následující roky nepřinesly v pátrání po ztracených letadlech v podstatě nic nového. Asi nejvýznamější objev se podařil hledačům podmořských pokladů newyorské firmy Scientific Search Project (Projekt vědeckého pátrání). V roce 1991 hledali jednu zlatem bohatě naloženou španělskou galeonu a při tom našli na mořském dně všech pět ztracených avengerů. Na ocasních plochách měli identifikační znak své základny FT, na jednom stroji se dokonce podařilo rozeznat číslici 28, identifikační číslo kapitána Taylora. Vraky letadel se nacházejí jen 250 metrů hluboko, necelých 15 km od Fort Lauderdale.
Tím by mohlo být vše vyřešeno, kdyby se ovšem nevynořily další pochybnosti. Tyto vraky totiž vůbec nemusely být ztracenými avengery. Když šly tyto mimořádně spolehlivé stroje po dvanácti letech služby v roce 1954 do šrotu, některé z nich byly svrženy do moře. Jejich identifikační znaky se shodovaly se znaky ztracených avengerů, protože pocházely ze stejné základny. A pokud jde o číslici 28, není jisté, zda se ji po téměř padesáti letech pobytu letadla ve slané mořské vodě podařilo správně přečít. I kdyby však tyto potopené avengery byly ty ztracené, není ještě vše vysvětleno. V několika případech byly pohřešované lodě a letadla sice nalezeny, ale bez posádky. A my nevíme, jestli v oněch potopených vracích letadel jsou i jejich posádky nebo ne. A i kdyby ano, nikdy nebudeme moci vyloučit, že se na několik minut či hodin i se svými stroji ocitly v nějaké úplné realitě. A nemohly proti tomu vůbec nic udělat. V tom případě je snad raději lepší věřit, že tuto hromadnou havárii skutečně způsobilo jenom špatné počasí.
(http://www.zahadno.mysteria.cz/ -odtud mám některé záhady)

Některé záhady Pražského hradu

2. ledna 2008 v 20:34 | aktakru

OBELISK NA TŘETÍM NÁDVOŘÍ

Je vytesán z jednoho kusu mrákotínské žuly. Na místo byl umístěn v říjnu 1928 na prostranství původní barokní kašny sv. Jiří odsunuté o kousek dál. Může jít o jakési novodobé zpodobnění slavných egyptských obelisků i pravěkých menhirů, možná také o odkaz na tajné nauky, které starověký Egypt vždy symbolizoval včetně legendárních počátků zednářství. Vzhledem k tomu, že umístění megalitů v krajině vždy mělo na . okolí nějaký dopad (francouzské megality například bránily záplavám nebo zlepšovaly úrodnost okolního pole), je otázkou, jak se existence obelisku projevila jak na Pražském hradě, tak i potažmo v následných osudech našeho státu. Osobně se domnívám, že jeho umístění není šťastné, tím spíše, že kámen byl doslova zaražen do vyvěrajícího pramene, byť sem uměle přivedeného. Mimoděk se mi vybavuje úsloví o žábě na prameni. Podle architektů prý Plečnik pro monolit "důvtipně nalezl" místo na křížení os, ovšem naprosto není jasné, které osy by to mohly být. Ovšem pro Plečnika to musel být pořádný důvod, z tohoto místa totiž "vystěhoval" kašnu. Na místě bylo také archeology nalezeno někdejší posvátné ohniště.

PODZEMNÍ TUNEL

Spojuje druhé a třetí nádvoří jako součást prezidentské kanceláře. Jeho existence je na první pohled jasná. Bylo třeba zabránit, aby prezident nebyl při přesunech po Hradě vystaven náporu veřejnosti, i když představa panovníka volně a bez obav procházejícího mezi svým lidem se mi velmi zamlouvá. Je však přece jen příliš utopická a tak tunel používá i současný prezident. Je ovšem otázkou, zda nebylo možné chráněný koridor pro prezidenta vybudovat nad zemí nebo zda Plečnik úmyslně vede prezidenta do podzemí, jeskyně, byť umělé, symbolicky do lůna Země. Podzemní prostory, umělé i přírodní, vždy hrály důležitou roli v různých mysterijních obřadech a jenom samotná mystika podzemí by vydala na celou knihu.

MÍSA

Z jednoho kusu kamene tvoří jednu z dominant Rajské zahrady. Je snad jasnou připomínkou jiné slavné mísy - grálu, nebo odkazem na obřadní pohanský (například keltský) kotlík? Ve spojení monolitu a mísy se zde dostáváme i k základním symbolům muže a ženy. Freud by patrně měl o těchto dvou dílech svou vlastní teorii.

SLOUPOVÁ SÍŇ

Nachází se ve spojovacím traktu mezi I. a II. nádvořím. Architektonické řešení síně, spočívající ve třech řadách antických sloupů nad sebou kolem dokola, velmi připomíná podobné sloupové portály v Knóssu. Předpokládá se, že použitím antických prvků chtěl Plečnik evokovat ducha řecké demokracie, první demokracie na světě vůbec. Motiv sloupů Plečnik opakuje i ve Vyhlídkovém pavilónu zahrady Na Valech i v samostatně stojícím čtyřhranném monolitu s jakoby antickou hlavicí, koulí a větrnou růžicí(?) na Moravské baště v zahradě Na Valech. To, že Plečnik ideově čerpal z odkazu Egypta, Asýrie, Kréty, Itálie a Řecka potvrzuje i architekt Zdeněk Lukeš. Je však pouhá architektura to jediné, co chtěl Plečnik do Pražského hradu z těchto starých a leckdy mysterijních kultur zakomponovat? .

IMPLUVIUM

Živel Země velmi vhodně doplňuje další součást bytu T. G. Masaryka, impluvium. V římské architektuře se tak nazýval nekrytý čtyřstranný prostor uprostřed domu s nádrží na vodu, obklopený zpravidla sloupovými chodbami. V Plečnikově pojetí připomíná svou kompozicí spíše jakousi svatyni, kde ústředním bodem je kašna s vyvěrajícím pramenem vody. Třetí živel vzduch je přítomen jen symbolicky. Otevřený prostor by v našich klimatických podmínkách neobstál, a tak je strop impluvia prosklen. Plečnik chtěl do Hradu zakomponovat i poslední z živlů, oheň, a to v podobě věčného ohně na vrcholku obelisku jako připomínky válečných obětí, snad i v návaznosti na někdejší pohanské ohniště. To se mu však prosadit nepodařilo. Prostor impluvia můžeme ovšem také chápat jako spojení světla a vody, pozemské a kosmické energie. Plečnik tento prostor od začátku zamýšlel jako jakousi relaxační zónu pro prezidenta. Řídil se jen instinktem nebo vědomě navázal na tradici posvátných pramenů? Ostatně podle psychologů zurčící voda člověka pocházejícího z vyprahlých afrických stepí uklidňuje proto, že v blízkosti vody si je jistý tím, že nebude žíznit. Plečnik pro jistotu instaloval v Masarykově bytě ještě jeden pramen ve Lví síni. Voda zde tryská ze lví hlavy zasazené do výklenku do jednoduché kruhové nádržky. Jinak je prostor prázdný.

BÝČÍ SCHODIŠTĚ - SPOJKA III. NÁDVOŘÍ A JIŽNÍCH ZAHRAD

I když na tomto místě kdysi bývalo schodiště, Plečnik ho musel vybudovat znovu. Býk je v Čechách pivek naprosto cizorodý a může jít o odkaz na dávné býčí kulty, například v Egyptě. V každém případě bylo toto zvíře symbolem síly, plodnosti, Slunce. Měl snad být nový český stát silný jako býk a zářit na mezinárodním nebi jako Slunce? Zakladatelé státu si to jistě přáli. Mnohem logičtější by ovšem byl jiný název schodiště, třeba Lví,' Orlí nebo Královské, je ale pravdou, že tato přízviska se také vyskytuj! na jiných místech Hradu. I tak by v duchu základního pokynu T. G. Masaryka měl název schodiště nějak připomínat český stát nebo jeho historii.

PYRAMIDA

Plečnik ji instaloval v Jižních zahradách. Architekti se domnívají, že jde co do tvaru i materiálu jen o opakování motivu špičky věže kláštera sv. Jiří, nicméně pyramida zůstane vždy pyramidou, i když má trochu strmější stěny, než je u pyramid obvyklé. Pyramida či pyramidion, prostě jehlan, je jedním
z nejstarších architektonických prvků vůbec a zakončoval každý "pořádný" obelisk, včetně těch egyptských. Taková špička byla plánována i pro monolit na III. nádvoří, jejího osazení se však Plečnik nedočkal. Bylo provedeno až v roce 1996, místo plné pyramidy jsou to jen její hrany z ocelových pozlacených profilů. Plečnik ovšem plánoval pyramidion z křišťálového skla, což připomíná legendu o pyramidách se špičkami z diamantů. Tento záměr byl ale technicky nerealizovatelný. Neměli bychom opomenout ani pyramidu jako zednářský symbol. Jako takový se vyskytuje na americké jedno-dolarovce a Plečnik pyramidu "propašoval" na Hrad s tím, že ji poněkud zamaskoval. Svoji pyramidu, opět trochu zamaskovanou, po sobě na Hradě zanechá i Václav Havel v podobě jehlanu na vrcholku obelisku. Jak Masaryk, tak i Havel jsou spojováni se zednářstvím, i když prezidentská kancelář toto spojení popírá.

CHRÁM SVATÉHO VÍTA

Stojí na místě vybraném pro baziliku již knížetem Václavem v 10. století. Gotickou katedrálu začal budovat roku 1344 Karel IV a jako hlavního architekta si vybral jihofrancouzského Matyáše z Arrasu. V jeho díle pokračoval Petr Parléř (čili Mluvicí kámen) z Gmundu, spřízněný se stavebními cechy v Kolíně nad Rýnem a v Ulmu. V gotických katedrálách, například v Chartres, jsou údajně zašifrována dávná okultní tajemství sahající přes zednáře a rosenkruciány až k templářům. Zda je nějaké takové tajemství zašifrováno i v chrámu sv. Víta, je zapotřebí ještě zjistit. Svatováclavská kaple je tradičně považována za střed Českého království, jej! obložení z polodrahokamů mělo evokovat nádheru Nového Jeruzaléma. Jsou tady za sedmero zámky uloženy i korunovační klenoty a chrámový poklad včetně svatých ostatků. Samotná problematika symbolismu katedrály by ovšem vydala na rozsáhlejší samostatnou práci.

PAHOREK ŽIŽI

Prastaré kultovní pohanské místo, nejvyšší bod celého pahorku. Nachází se za chrámem sv. Víta na místě, kdy se zpod dlažby dere původní kamenné podloží. Toto místo proto není ani řádně vydlážděno. O Vánocích zde stojí vánoční strom Hradní stráže.

PODZEMÍ PRAŽSKÉHO HRADU

Je možné říci, že dosud nebylo kompletně objeveno. Kromě hrobky v chrámu sv. Víta, sklepních prostor pod jednotlivými dalšími stavbami a Plečnikova tunelu je pod Jelením příkopem rozsáhlé bludiště chodeb budované jako kryty pro Gottwalda a jeho blízké. Chodby měly navazovat snad až na další prostory pod Letnou. S jejich budováním se začalo za Gottwalda, pokračovalo v roce 1968, avšak celý systém nebyl nikdy dokončen. Aby nemohl na Hrad proniknout nepřítel právě tudy, byly za prezidenta Husáka některé úseky přehrazeny železobetonem. Je tu instalována klimatizace a z nejníže položených prostor se odčerpává voda, aby nebyly zaplaveny. Chodby dnes slouží jako archeologický depozitář. Býci ze schodiště se tak dočkali i svého labyrintu. Další podzemní chodba spojuje hradní prostory s Míčovnou. Podle současných "lidových pověstí" mělo z Pražského hradu také vést "vládní metro", které by v případě ohrožení dopravilo funkcionáře na Vítkov, kde byla podzemní nemocnice, a potom vedlo dále do Kbel. Že by na letiště? Žádná postomunistická instituce .včetně Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra však o tomto projektu nic neví.

NETOPÝŘÍ SÁL

Tajné 'sklepení, přírodní jeskyně pod Hradem. Plane v ní prý věčný oheň, což připomíná; věčné lampy údajně ukryté pradávnými . vzdělanci spolu s dalšími technickými poklady v egyptských pyramidách, stejně jako . věčně svítící zdroj světla v legendární hrobce Christiana Rosenkreuzce nebo v mýtickém podzemí Šambhaly. Vchod do jeskyně byl zasypán, když se začalo se stavbou Pražského hradu. Protože na .třetím ^nádvoří byly nedávno ve vykopávkách objeveny šperky '.z Velkomoravské říše, muselo se tak stát nejpozději v 9. st. n. 1. I když byla existence této prostory potvrzena kyvadélkem, je možné, že došlo k záměně s jinými podzemními prostorami na Hradě.
ZLATÁ ULIČKA
Pomyslný základní kámen Prahy a magický střed města i království je podle jedné teorie uložen právě zde. Do magické, neviditelné (paralelní?) Prahy je možné vstoupit domem, který se občas zjevuje jako poslední v řadě domků. Říká se mu "U poslední lucerny". Tak to alespoň popisuje G. Meyrink. jde o básnickou licenci nebo tento spisovatel skutečně něco věděl?
KAŠNA SV. JIŘÍ
Byla vysoce užitkovou záležitostí, nový zdroj vody získaný roku 1373 natažením dřevěného vodovodu z Břevnova. Symbolika sv. Jiří je křesťanská, drak symbolizuje pohanství, zlo, hermeticky i skryté zemní síly, vyvěrající telurické proudy, zlého ducha apod. Výběr tohoto symbolu "otcem vlasti" je proto, velmi logicky i proto, že sv. Jiří byl vždy patronem rytířů, za něhož se Karel IV. i se svým otcem rozhodně považovali. Jako by český král cítil, že pozitivní vliv baziliky zasvěcené stejnému patronovi je třeba ještě posílit. Plečnik plastiku světce vyzdvihl na jakýsi miniobelisk, snad aby trochu odčinil, že ho posunul z původního místa.
Pražský hrad je skutečným symbolem našeho státu a bez ohledu na to, zda jsou výše uvedené domněnky pravdivé či nikoliv, je to něco více, než jen souhrn staveb. Stejné to cítí i prezident Václav Havel, když za všechny pracovníky Hradu říká: "Chceme, aby se tu spojovaly všechny rozměry lidské existence a do jisté míry i existence tohoto státu. Hrad je třeba vnímat jako co nejotevřenější, živoucí organismus... Chceme, aby se stal tím, čím jednou možná byl v době Rudolfa II." Tato idea se již pomalu začíná naplňovat a my tak vstupujeme z našeho přetechnizovaného, globalizovaného a leckdy nepříjemného světa rovnou do dávných magických dob onoho císaře, jeho alchymistů, astrologů a snad i skutečných zasvěcenců. Stačí se jenom po Hradě pořádně porozhlédnout.

Ninkenanka, příšera podobná Lochnesce

2. ledna 2008 v 19:11 | aktakru

Ninkenanka

Ninkenanka je legendární tvor západoafrického folklóru. Jejím domovem by měl být ostrov Lililobong na řece Gambii v Gambii.

Popis

Podle tvrzení domorodců jde o tvora dlouhého 9-10 metrů s dlouhým krkem a malou hlavou, svým vzhledem by měl připomínat sauropodního dinosaura.

Pozorování

Ačkoliv vám snad každý domorodec potvrdí existenci Ninkenanky, zprávy o jejím pozorování jsou spíš sporadické.
O Ninkenance píše ve svých poznámkách angličan Thomas H. Darlympl, který v Gambii působil v roce 1935 jako lékař. Jednou v noci ho vzbudil značný hluk domorodců. Ráno zjistil, že příčinou toho bylo objevení se Ninkenanky. Požádal tedy náčelníka aby mu dal vědět, kdyby se opět ukázala. Při nejbližší příležitosti se pak vypravil na místo pozorování, ale sám tohoto bájného tvora nespatřil. Velký rozruch vyvolal jeden z doktorových pomocníků, který domorodcům ukázal fotografii sochy dinosaura v jednom z New Yorkských parků, o které všichni svorně prohlašovali, že jde o Ninkenanku.
V roce 1983 objevil na pláži poblíž delty řeky britský student Owen Burnaham mršinu obrovského uhynulého zvířete. Podle popisu se jednalo o pět metrů dlouhé zvíře, na špičce horní čelisti s nozdrami. Mělo dva páry ploutví a dlouhý špičatý ocas. Mršina se však nezachovala a nebyla nijak odborně zkoumána.
V létě roku 2006 byla do Gambie společností Centre for Fortean Zoology vypravena expedice, která měla potvrdit existenci bájného tvora.
 
 

Reklama