Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Prázdninový kec

7. srpna 2018 v 23:07 | quack |  Různé kecy a můj život
Zdravím Vás. Vítejte u nového článku, který vstupuje na blog s novým záhlavím a s větší šířkou. (Je mi jasné, že jste to ani nepostřehli, protože pravidelných čtenářů mám málo a také Vás určitě zajímá hlavně obsah mých slov a né obal.) Ale o této změně jsem se chtěla zmínit, abych to i sama mohla případně v budoucnu dohledat. Staré záhlaví obsahovalo mé oblíbené zpěváky - Joacima z Hammerfall, Tobiase z Edguy/Avantasie a Tonyho ze Sonaty Arcticy. Ne, nevyrostla jsem z nich ... Akorát už tu strašili dlouho. Nahradil je jeden Angličan a ještě k tomu herec. A ano, asi jsem nemocná, protože celá rodina a přátelé ví, že přece přes Johnnyho Deppa u mě nejede vlak! ... Ale už i on mě nějak pomalu opouští a vyměnila jsem ho o 18 let mladší maso. Usmívající se A jelikož mám ráda pejsky i kočky, tak je to zas tak roztřetinkované ... Ale oblíbených herců mám stále habaděj ... Jinak přemýšlel někdo nad citáty pod záhlavím? Taky jsou tam již (pšššt mami) nějaou dobu, ale nechtějí se mi mazat, pořád je mám ráda. Latinský bude tak od 9. třídy, kdy jsem na latině ujížděla. A druhý anglický je ještě ze hry Prince of Persia - Sands of time. Měla bych dospět. Asi na tom zapracuju a někdy to taky změním. Možná.

Tak a co nového u mě? Už je to víc než měsíc, co jsem změnila město a přestěhovala se zase o kousek dál. Zatím je to tady zvláštní. Poznávám nové lidi a místa. Někdy je to k breku, někdy se směju. Mám brigádu a celkem pohodové kolegyně, ale jen jedna je v mém věku, ale aspoň si mám s kým pokecat a zítra jdeme dokonce ve trojko na oběd. Jsem držkatá, a i když opět střídám pracovní prostředí, lidé mě začínají poznávat a někteří si mě už stihli oblíbit. Musím říct, že před víc než rokem jsem nevěděla, kam mě brigáda jako prodavačka dotáhne a jestli to bude vůbec k něčemu, ale zpětně to byl opravdu chytrý tah. Není to prodej v supermarketu, mám volno kdy chci a nemám za zadkem vedoucí. Peníze se dají, pokud není manko a hlavně se člověk seznámí aspoň s někým a zasměje se. Taky jsem byla ráda, že v novém městě tato firma taky funguje a hned si mě vzali pod křídla a s nadšením! Bez brigády bych tady byla asi malý milý uzlíček nervů. Navíc jedna z mých vedoucích je naprosto pohodová, a i když nemám směnu, ráda za ní jdu třeba na hodinku pokecat. To jsem v Olomouci neměla, všechny prodejny byly trochu z ruky, tady mám jednu asi 5 minut od baráku. Každopádně jsem tak první na ráně, komu se volá, když se něco sesype. Teď mi například volala vedoucí, že je nemocná a potřebuje zaskočit. Peníze fajn, ale jsem už z toho celkem unavená. Navíc je to prodejna bez vody a bez klimatizace a to v létě opravdu chcete.

Bydlení je jinak taky relativně ok, po těch pár týdnech se konečně ukázaly nějaké mouchy - třeba polovina baráku je v pohodě a polovina je úplně blbá .. To mě docela zaskočilo, protože první dojem udělaly tyto strany přesně opačný. Ale to nevadí. Stejně se skoro s nikým nepotkávám. Možná se to změní až skončí prázdniny, ale zdá se mi, že jsem tady buď jediný student nebo jsme tady 3. Kdo ví. Neptám se. A myslím, že přes školu budu na bytě ještě méně - trochu se totiž děsím rozvrhu, který dostanu až v září. Ale stejně se zatím do školy nějak těším. Na tu změnu. Na to, až se třeba začnu učit něco určitého do hloubky - jako třeba výrobu chleba. Smějící se A ne pořád nějak hrozně obecně, jak mi to přišlo na bakalářském studiu. Kdo ví, koho tam pro změnu poznám, ale doufám, že se tam taky s někým nasměju a padnu do oka. Doufám a věřím, že se mi to povede dotáhnout do konce a budu mít druhý titul a s maminkou pojedu do Skotska, jak mi slíbila. No a pak možnáááá budu přemýšlet nad doktorátem. Jakože zatím je tam velký otazník, ale v hlavě ta myšlenka je, kdyby navazko vyšlo.

Co se týče toho Skotska, hrozně se mi ten nápad líbí, ale je to až za dva roky případně. A nevím, jak Vy, ale já mám třeba už představu na příští rok. Bude to Ukrajina. Bude to Oděsa. A pokud to cvakne, tak to bude i s procházkou přes Rumunsko, přes Cluj/Kluž. Transylánie. Oděsa je zatím na 80 %. Rumunsko na 50 %, jelikož to dost záleží na tom, jak dokáže být láska silná. (Nezní to tak blbě doufám ... Ale kamarádka má vztah s Rumunem a zvala mě už letos na roadtrip, ale utratila jsem dost za Estonsko a další nesmysly.) ... A Ukrajina, kdyby to vyšlo, tak se mrknu rovnou na ten Černobyl anebo si najdeme další zajímavá místa. Ale Oděsa je u vody, těším se konečně i do toho moře! Protože letos jsem u něj sice taky byla, ale víc na severu a v době, kdy tam byla opravdu zima. Jinak uvítal by tu někdo článěk o Estonsku? Opravdu jsem se na něj chystala, protože mě namíchlo, že se špatně na netu shání některé informace a celkově tam češi hrozně málo jezdí a někomu by to třeba pomohlo. A Estonsko je kouzelné a já ho doporučuju všemi 20 prsty. Klidně mi napište zprávu na mail, pokud se Vám příčí psát komentáře (ale opravdu je poctivě čtu a všechny!).

No a tímto bych se asi zas na nějakou dobu odmlčela. Jak si užíváte prázdniny Vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama