Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Žblept.

14. března 2018 v 20:28 | aktakru |  Různé kecy a můj život
S blížícími se státnicemi jsou pořád větší a větší nervy. Nezvládám dělat bakalářku, nezvládám ani zdárně dodělat některé předměty. Mezitím byly další starosti jako vybrat další školy a obory, vybrat z čeho státnicuji a naměřit nějaká data. Občas byl i problém (a pořád je) najít vůbec mého vedoucího.

Občas jen tak sedím na škole, když čekám na hodinu, hledám články, mám sraz s kámoškou na protokol a podobně ... A potkávám různě své spolužáky a zjišťuju, že to nejsem jen já, kdo je v absolutním stresu a neví, co bude dál. Já mám aspoň něco naměřeno, mám načatou strukturu práce, mám nasbírané nějaké články, v hlavě spoustu myšlenek a něco i sepsané. Ale kamarád třeba nemá vůbec nic - data, představy ... Neví, co jeho práce vůbec obnáší a jeho vedoucí je těhotná a v květnu mizí. Zřejmě bude prodlužovat, protože vedoucí mu dala ultimátum - odevzdejte mi teoretickou část a pak můžeme začít dál něco řešit. A on dál nedělá asi nic. Nechápu to. Potom mi brečí, že "Kači, co mám dělat, já nevím, proč nic nemám, před chvílí bylo září ... " ... Já to vím, cítím to stejn, uteklo to. Nechápu, co dělá celé dny a noci. Já teda v poslední době taky nějak stagnuju, ale zas čekám třeba na odezvu na moje výsledky. A mezitím řešim další sra*ky, bez kterých by to asi nešlo.

Dojímá mě způsob výuky některých lidí. Studuji chemii už nějaký ten rok. Nejsem odborník, do toho mám daleko, ale některé analýzy jsou pořád to samé dokola, jen se liší látky. Už vím, že když někde uskočí hodnota - vyškrtne se, zvlášť kdy je třeba poslední a výslekdy neovlivní do velké míry. Mi bylo poslední hodinu v laoratořích řečeno, že jedno měření mám krásné, jen jedna hodnota ulítlá, ale to nevadí, pořešíme to na konci. Na konci mi bylo řečeno, že jsem naprosto blbá, nemám co dělat na chemii, je jasné, že když poslední je špatně, tak je to špatně celé. Chtěla jsem se smát, ale příval slov pokračoval, jak mě paní docentka měla vyhodit na začátku, že tohle je naprostá ztráta času a podobně. Ztuhla jsem. Zamrzl mi obličej i končetiny ... Vůbec nechápu, co mi to říkala. Ale vzala jsem to nějak, uklidnila se. Začala jsem řeišt náhradu cvičení - na dodělání jedné jediné části úlohy ... Ještě úloha je to trochu nechutná, protože si hrajete s vlastními slinami a pomocí enzymu v nich rozkládáte škrob a hledáte pH - optimum, kde je to rozloženo nejvíc ... Odbočila jsem ... S paní docentkou jsem se domluvila na dnešek ráno. Že nepřijdu na ráno hned, ale o kousek později, protože neopakuju celou věc. Souhlasila, schválila. Přišla jsem ... Koukla se na mě ... A řekla s úsměvem, že ví, že jsme si psaly, ale že v labině je plno, že ji nedošlo, že tam budou ještě jiní a že můžu jít ... Zeptala jsem se, jak to mám teda dodělat .. Koukla se na mě, řekla, že neví a že nemá čas a že tam nemám co dělat a že mám odejít.

Trochu mě tohle chování zaskočilo. Není to ani v centru nebo tak, jela jsem tam jak trubka. Prakticky se neomluvila a jen mě vyhodila, že co ji zdržuju. 3 hodiny jsem pak seděla v knihovně, nevyplatilo se mi jet na byt ... A co v centru. Pak nám začaly normální laboratoře, musela jsem dělat jinou úlohu. Naštěstí je tohle ve dvojicích - jediné u nás. A dnes jsme měli na praktika moc hodného chlapíka, který uprosil tu babu, aby jedna dělala hrášek (no druhá úloha) a jedna dodělala sliny. Mračila se, měla jsem ji občas za zadkem, že si mám dávat bacha a učit se, jinak mě vyleje - vůbec nevím, o co mělo jít, na začátku píšeme testy a zatím jsem s nimi neměla problém, i když někdy potrápily ... A naučená jsem. Dnes vyrazila jednu slečnu podruhé a to znamená, že si to musí napsat za rok znova. Já ten rok třeba už nemám. Člověka to donutí makat a té holčiny je mi vážně líto. Navíc prostě vyhodnocování i u tohoto trvá a rádi ty protokoly vrací na opravu i kvůli banalit. A když to vrátí podruhé, ztrácíte body. Nemáte body, píšete zápočet anebo holt znova za rok. Jsou to nervy, jsou to hrozné nervy. Se žádnýma laboratořema jsem neměla takové problémy. A to jsem zažila všelicos. Vadí mi ta arogance některých docentů. Připadám si občas tak hrozně malá ...

Už se divím i tomu, jak odlišně se chová můj milý pan vedoucí ke mě i ostatním. Mě si hýčká, nevím, jak se mi to stalo, je to asi jediný člověk za celou mou výšku ... Dělá si fórky, že o mě nechce přijít a ptá se občas, jestli mám ještě všechny ruce a nohy a chemikálie mě nerozložily. Je to milé. Na druhou stranu kamarád, který je u něj taky, už od něj dostal zdupa, že vůbec jako nechápe, jak pracuje a co dělá a podobně. Já mám ve svých věcech pořádek. Vedoucí se na něj obořil, jak to, že vesele stanovuje něco, co vedoucí neviděl a jak může vědět, že to je dobře - pak na to přišli, že fakt nebylo ... 5 minut poté se mnou chtěl řešit výsledky v pc, ale já mu je nikdy neposlala ... Ale já mu řekla, že se mnou to řeší vždy čerstvé, napsané. Pochválil mě, že to je pravda, že viděl vždy buď denní nebo aspoň týdenní výsledky, když byl přes týden pryč, a že mi to vždy odkýval. Ulevilo se mi. Měla bych strach mu po 2 měsících měření poslat vše a on by mi třeba řekl, že to vůbec nemá smysl a cenu a je to k ničemu.

Poslední ročník mi dává hrozně zabrat. Už i s tím, že všichni řeší termíny a všechno. Pořád něco vypracovávat, hledat, matlat. Neumím si představit mít ještě zkoušky jako zkoušky - a že někteří mají. Já mám ještě nějaké předměty, jako třeba ty laboratoře nebo semináře ... Ale jinak? Stejně mi přijde, že nestíhám, nemám čas anebo jsem prostě ze všeho nějak unavená. Pobavilo mě, že dnes druhý borec, co nás má na labiny, mě ke konci chválil, že se chytám a rozumím ... A ta druhá babizna na mě tak řve kdo ví co ... Nepřijdu si v chemii ztracená a že vůbec nic nechápu a neumím. Často mi v laboratořích říkají, že jsem šikovná, že vidí, že mi to myslí ... Vedoucí bakalářky je hrozně rád, že jsem samostatná a pracuju si podle sebe a sama a správně. A umím si poradit. Jen ty baby občas musí bý asi arogantní nebo co. Jsem už z toho všeho táááák unavená ... A jsem unavená i z toho, že nevím, kde budu od září .. Anebo vlastně i v létě ... To má zatím ale pořád čas!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | 19. března 2018 v 12:27 | Reagovat

To zvládneš Kači dokončit bakalářku a určitě ji úspěšně obhájíš. Věř si!

2 quack quack | 19. března 2018 v 17:13 | Reagovat

[1]: Pořád přemýšlím, který Tomáš jsi ... :D Ale děkuji moc za podporu .. :) Snažím se! :)

3 Tomáš Tomáš | 20. března 2018 v 16:28 | Reagovat

Jako by záleželo, který Tomáš jsem. Dobře, tak pocházím z tvého rodného města. Nemáš zač za podporu. Máš můj velký obdiv, že studuješ velmi náročný oboru jako je chemie. Hodně zdaru! :)

4 quack quack | 20. března 2018 v 16:41 | Reagovat

[3]: Záleží mi na každém čtenářovi .. ;-) a obzvlášť na těch, co nechají komentář ... :D A každý obor umí být náročný .. Informatika, medicína i čeština .. Taktéž i chemie no ... Nevím, proč si to dělám :-)

5 Tomáš Tomáš | 20. března 2018 v 18:11 | Reagovat

[4]: Důvode je možná ten, že ráda poznáváš jak věci fungují a zajímátě to. Asi i možná ráda přijimáš výzvy a máš radost, když se ti něco v chemii fakt povede. Nemusí to být zrovna pokus v labině, ale třeba pochopit jak daná reakce funguje a co přesně se při ní děje. Člověk většinou na vysokou jde aby se něco naučil. Důkazem pak je ten papír/titul, ikdyž nejcenější jsou spíš vědomosti a zkušenost a schopnost se něco nového naučit... :) Z tvého článku jde vidět, že si ze školy odnášíš důležitou věc a to samostatnost a kritický pohled na věci, což věřím, že se ti bude ve zbytku života hodit. :-)

6 tdnur tdnur | 31. března 2018 v 13:18 | Reagovat

no vidíš, že to jde i s lehkým optimismem, který na konci je

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama