Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Prázdninové depkaření

17. srpna 2017 v 19:05 | quack |  Různé kecy a můj život
Vůbec nevím, kdy jsem naposled měla takovou depku. Pamatuji si, že za pubertu jsem jich měla hrozně moc a nikdy jsem nepochopila, jak vlastně odezněly. Pak jsem měla depku při každém rozchodu a náhodném setkání s mými ex. Takže soudím, že poslední depka byla okolo Vánoc. Protože Vánoce jsou vždy depresivní a ztratila jsem tam přítele.

Každopádně tahle prázdninová deprese, ta je taky moc úžasná. Začala asi tím, že jsem šla na rande a pak na druhé s jedním klukem, ale nedopadlo to podle očekávání, protože pro mě to bylo spíš jakože půjdeme ven jako kamarádi, ale pro něj ne. Nějak jsme se moc neshodli. Nelíbí se mi, když kluci na mě hrozně spěchají .. Připadám si pak, že s ním prostě musím chodit a milovat ho, jinak nastane konec světa. Prostě proč? Já mám na vše čas, když se na mě tlačí, jsem nervózní, nesvá, trápí mě to a vnitřně je mi špatně. Chlapec to pak naštěstí pochopil, že hned se ke mě tulit, chytat mě za ruku nebo hladit na noze nebylo úplně optimální 1. rande a byla jsem ráda, když se mi omluvil. No kamarádi asi už moc dobří nebudeme, i když ten návrh měl. Tak jsem si řekla, že ok, je to smutný letní románek, však na rande jsem byla a to se počítá. Ale víc nic.

No a pak mi maminka odjela do Litvy s bráškou a já měla strach o tatínka. V práci a na praxi mi nevyšlo volno, abych jela za ním domů. Což mě mrzí do teď. Jeho nálady byly jak na horské dráze a bylo mi líto, že když měl špatný den, nebyla jsem tam pro něj. Připadám si jako strašně sobecká dcera, která prostě pro práci zanedbává vlastní rodinu. Úplně nemožná. Tatínek mi sice psal, že jsem úžasná a jak mě má rád (a já ho taky a moc!), ale nevím, jestli se koutkem duše na mě nezlobil.

No a další část depky je taky kvůli kluka. Tolik jsem o něm básnila, psala si a chodila na akce, že když mi naznačil jeho kamarád, že je na kluky, tak mě to srovnalo se zemí. Vůbec, ale vůbec na to nevypadá, nechápu, jak je schopen se tak přetvařovat na heteráka. Proč to dělá? Vím, že mě má taky nějak rád, stejně jako já jeho, prostě jsme se za ten půl rok stali fakto dobrými kamarády, ale toto jsem nezvládla. Už když se k sobě tulíme, blbneme, chodíme ven a pijeme nebo do čajky na vodárnu ... Plánjeme cesty všude možně. No tak ok, tak je to kamarád do deště. Po delší době zas věřím nějakému klukovi a není v celibátu ... A je to takhle. Nevím, jak se mi to tak stalo, že přitahuju k sobě gaye a celibáty a ... Vlastně to bratr dnes krásně vystihl, že je všude hodně ryb, ale on si připadá jak na poušti. Občas někde něco seschlého a nechutného, ale jinak nic. Tak jsem mu napsala, že to mám stejně, občas ale narazím na kaktus. Odpověď ve stylu "který ale nepíchá", byla tak nějak smutně trefná. Tak snad ... Jednou na své poušti najdu nějakého dalšího trosečníka a nebude to fata morgána. Anebo prostě najdu rybník s rybami. Ale toho kamaráda je taková škoda! Ale to, že krásně zatlouká už vystihuje fakt, že po něm jde fakt hodně bab, má prostě něco v sobě. Prevít. (Nemůžeš být třeba bisexuál? ... )

No a když jsme stále u chlapců. Tak právě další moje zlatíčko kamarád, kterého jsem taky poznala někdy v lednu, ale přirostl mi k srdci ... Má podezření na roztroušenou sklerozu. Proč vždy tak super lidi musí mít něco tak šíleného? Plánujeme hory, ale možná to pozměníme.

Další a poslední část depky je z mé nynější brigády. Jsem tam za kus hadru. Obíhám 3 prodejny a snažím se všude vyhovět, ale je to náročné ... A když já potřebuju volno, tak to nejde. Proto přicházím o akce, na které bych fakt moc chtěla ... (Nebo o čas s rodinou ... ) A nikomu tam na mě nezáleží. Sice výplatu jsem teď dostala krásnou, ale za jakou cenu, když jsem tam musela doplácet nějaké nesmysly. Nebaví mě to. Ještě to je práce s lidmi .. Kdo nezkoušel, nepochopí, jak to umí být psychicky náročné. Vedoucí je navíc tak nějak jiná. Má podivné nároky, umí být protivná a umí udělat z člověka naprosté hovno i po telefonu. I pomocí SMS. Děsím se každého hovoru s ní.

Tak to tak dopadá, že je na mě toho moc. Jako ano, pěkně jsem si vydělala a to, že je gay neznamená, že spolu toho nemůžeme hodně prožít. Kamarád navíc nikdy není na škodu, ale zkrátka šok. Doufám, že se začátkem semestru se mi život zas nějak srovná. Přijdou naprosto jiné trable ... Drtí mě to zatím ale pěkně. Hold dlouho jsem byla šťastná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tdnur tdnur | 19. srpna 2017 v 18:36 | Reagovat

Toto léto je zvláštní. Opět.

2 emo-and-kawaii emo-and-kawaii | Web | Pátek v 17:16 | Reagovat

To znám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama