Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Leden 2017

Končím se školou?

23. ledna 2017 v 20:00 | quack |  Různé kecy a můj život
Je zde otázka, která se za poslední měsíc stala jasnější než kdy byla ... A to, zda mám skončit nebo nemám skončit se studiem na vysoké škole.

Přemýšlím nad tím kvůli pár věcem. Nebaví mě ty stresy .. A že já jsem stresař maximalní. Před zkouškou nespím, nejím, je mi špatně ... Dokud nemám výsledky, tak nejím, protože co? Je mi špatně. Vracet se pak k jídlu umí být obtížné. Neumím tak neřešit ty zkoušky, zvlášť, když mi prostě nevychází ...

Tento semestr jsem měla zapsaných 14 předmětů ... 9 jsme měli povinnných, jeden jsem si napsala z dalšího ročníku, 2 povinně nepovinné angličtiny a 2 jsem si dala do ekonomického modulu ... Z áček jsem si myslela, že mi chybí už jen dvě zkoušky, na obě mám poslední pokus a nervy dělají své. Hrozně se toho bojím, nechci to opakovat za rok. Dnes jsem se dozvěděla, že jdu znovu na jeden předmět, protože pan profesor se rozhodl, že by to vypadalo blbě, kdyby to na první termín dali všichni ... Vytáhl namátkou 5 lidí, kteří přijdou za týden .. A jsem samozřejmě mezi nimi, protože já na téhle škole nemohu mít nic zadarmo.

Že jsem vyhazovaná z ústních, protože nejsem muž, ok, zvykla jsem si, to je prostě náš chemický UPOL. To, že poseru občas nějaký test - to samozřejmě beru, zlobím se na sebe pak hodně, ale .. .Nejsem hold dítě štěstěny a nejsem genius. Ale neberu, když mi matikář řekne, že jsem nikdy neměla udělat maturitu a vůbec se dostat až na vš ... A přitom jsem kdysi vyhrávala matematické olympiády a matematika mě bavila a šla mi ... Na vš je to jiný kalibr a u nás na tom vyletí vždy polovina lidí. A na chemii mít dvě matiky a ještě zakončení test a ústní, ... To chcete. Ústní matika je největší zlo, co asi může být ... ?

Vadí mi ti lidi, co se učí den dva, jdou na zkoušku a mají ji .. Protože prostě se většinou naučí nějaké jednoduché věci, na víc čas není a záhadou jim vyjdou otázky .. Na jednu z těch dvou, co jsem psala už dvakrát a mám poslední pokus, jsem se ve výsledku učila už měsíc. Uměla jsem odříkat hordu věcí nazpaměť a je to zcela jedno, protože paní profesorka má asi 40 verzí testů, každý dostane něco jiného a poper se sám. A vůbec nevadí, že třeba 2 otázky tam byly z jiného předmětu a okrajově pasují. A vy jste tam nechodili, protože nebyl povinný. Mobil odevzdáš na katedru, tašku pod tabuli, věci na věšák. Kontrola kapesníčků, kalkulaček, pití. Už z toho jsem ve stresu. Nepoužívám taháky, nikdy jsem na to nebyla. Ale člověk se pak bojí jen pohnout, protože každý pohyb je sledován ...

Druhá zkouška je pro mě také naprostá záhada. Čekám vždy jak trubka na výsledky, abych se dozvěděla, že třeba příště. Minule jsem fakt myslela, že se dohrabu aspoň na éčko ... Marná snaha. Utekla jsem s brekem, kecla jsem si venku k řece na zmrzlou lavičku a dvě hodiny nevnímala svět a čas. Naprosto jsem se psychicky sekla, že dál tohle nedávám. Probrečela jsem celé odpoledne a večer, jak jsem se došourala na byt, psala kamarádům, jestli třeba nejsem už ztracená existence. V tomhle jsem ráda, že náš obor je celkem přátelský, co je nás jen asi 14 ... Držíme spolu. Není to ani dva týdny, co jsem tahala kamaráda z depky, kdy chtěl taky skončit. (Bobíškovi chybí asi 3-4 předměty z prváku a nevychází mu zápočet ke zkoušce a kdesi cosi ... Ve výsledku větší bída než já .. ) Tehdy jsem se chtěla prát do posledního dechu, že prostě dostuduju, ať to stojí, co to stojí ... Ale o dva týdny později mám na celou věc celkem opačný pohled.

Nebaví mě škola ... Už víc než rok mě to nenaplňuje tak, jak by asi mělo. Jsem ráda, že jsem v druhém ročníku, že jsem se zkrátka nějak prokousala ... A že mám splněno tolik, kolik mám. Jen asi 4 lidi od nás neválčí a jsou se vším celkem v pohodě, zbytek jde přes všechny bez prominutí sračky, co si na nás zas naše katedra připravila. Názor, že žena nemůže být chemik mi už hrozně leze krkem. I když se o tom třeba tolik nemluví, zdá se mi, že diskriminace žen je stále tady a bude tu pořád. Nebaví mě poslouchat, jak šla kamarádka za naší garantkou podepsat index a poslala ji do háje, že má přijít až po Vánocích a teď musí jít něco zařizovat a jít pryč a nemá zkrátka čas a zdržuje ji. O ani ne 5 minut později tam šel spolužák se stejnou věcí, podpis má a ještě mu byly doporučeny předměty a řečeny věci k praxi a popřáno mnoho zdaru ve zkouškovém. A to je to větší lama než kamarádka. Mnohem větší. Nemyslím si, že žena nemůže být chemik. Vím ale, že to není pro každého, tedy i někteří muži by měli časem pochopit, že to není pro ně nebo zkrátka doplatit na to, že nemají správné buňky. (Asi i můj případ? Já už nevím .. )

Vím, že je tady šance, že stejně vyletím v letním semestru, protože jsem jeden předmět přetáhla z prváku. Je ale otázka, jestli mi celé tohle divadlo a stresy stojí za to, abych vůbec nastoupila ještě do třeťáku, kdybych tam mohla. Je mi jasné, že rodině se to nebude líbit, protože bratr už je bc. ... Rodiče jsou ing. ... A já .. Já bych byla prostě jen ta Kača. Já vím, že je to můj problém, že jsem si zvolila zrovna chemii, kde je pravděpodobnost úspěchu mizivá. Asi jsem se někdy pořádně praštila do hlavy a není to tam v tomhle srovnané. Zkušenost na vš beru určitě jako kladnou, bila bych se do hlavy, kdybych to ani nezkusila po maturitě. Ale za jakou cenu? Abych si jednou platila za psychologa, protože následky ze zkoušek mi mizí dlouho? Stále mám před očima profesory, kteří mi nadávali do debilů, že co tu dělám. A já to nevím. Chtěla bych jim odpovědět. Ale já to vážně nevím ... Jen mě udivuje, že když jsem si psala s kamarádem na chemii na OSU, tak mi řekl na férovku, že už k psychologovi chodí ... Hold asi všichni chemici musí být nějak psychicky labilní ... Tak buď jeden z nich. Zjišťuju, že už ani nemám na to se za svou školu bít anebo ji někomu ze střední školy doporučit. Chemii? Never ever. Jen by mě asi mrzelo, že mé 3 roky na vš by byly promarněné, kdybych k bc nedošla. Fakt to totiž nepotěší, .. A že to někdo nedává ani po 4, 5, 6 ... Asi druh sebedevastace?

Ps: Dojal mě názor kamaráda, který byl taky mezi těmi výjimečnými, kteří se mnou tu zkoušku nemají, že on školu nepotřebuje, chemie je krásná i bez titulů a správný chemik ví, jak naložit se zkušenostmi ... Jen ho nikdo nesmí u výroby chytit ... Tak Ti, ty nezákonný chmiku přeji, ať máš případně kvalitní a dobře vydělávající byznys.. Já se k Tobě možná jednou přidám, jako zástěrka může být má cukrárna .. Perník jako perník, ne? Nebo je libo osladit čaj metem? Teda, ehm ... Medem.