Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Ohlédnutí za 4. čtvrtinou prázdnin

31. srpna 2013 v 22:43 | quack |  Různé kecy a můj život
4. a poslední čtvrtina prázdnin začala pátkem 15. 8. .. Byl trochu zmatený, protože jsem se v ten den balila na LTŠ - letní táborová škola .. (Taková akce, kam jeli lidi, aby mohli být příští rok vedoucí .. A já se tam nějakým omylem zázrakem dostala taky .. )


Toho týdne jsem se obávala. Ať už kvůli toho, že jsem stresař a nebo jen kvůli mého kolena, které prostě není pořádně v pohodě .. A možná jsem se obávala oprávněně.


V sobotu mě svezla mamka na nádraží, kde jsem poznala pár známých tváří a to mě trochu uklidnilo. Trochu .. V autobuse jsem si sedla k holce, co byla na příměstském v mém tee-pee a já ji "hlídala" .. Přiznala se za ten týden, že vůbec nevěděla tehdy jak se jmenuji a podobně ..

Každopádně jsem nějak dojela na Slovensko, kde jsem byla předtí na přepadě a předtím se kouknout na stavěčku .. Po menším chaosu se začalo něco dít. Sedli jsme si všichni a řekli, co očekáváme od toho týdne a hráli seznamovací hry. Vlastně celý ten den jsme hráli takové ledoborky a podobně .. Což se dá asi čekat.

Nechce se mi tady popisovat každý den zvlášť - bylo by to se mnou na dlouho .. Vyšvihnu jen něco ... Třeba Messnerovy vrcholy, které pro mě byly velký boj .. Možná ani ne tak s fyzičkou, ale s mou psychikou .. Když jsem šla na poslední vrchol, tak jsem už nemohla, bylo to daleko, šla jsem sama, začínala být tma a ještě na mě koukaly krávy a já k nim musela lézt do ohrady a přidala jsem si pár šrámů, když jsem se už skoro v breku drala přes nějaké kytky .. Naštěstí tam někdo nahoře viděl, že to chci vzdát, lehnout do trávy (pole?) a zůstat tam třeba do Soudného dne a poslal mi anděla .. Né, kecám, poslal mi sice anděla, a možná i strážného, ale jinak obyčejného člověka z masa a kostí, kterého si moc vážím .. A ten mi vrátil chuť do života plazení či chození, co čeho jsem ještě byla v tu chvíli vůbec schopna .. (Dík Vám oběma moc .. )


A teď přemýšlím, jestli tam byla ještě nějaká hra, kdy jsem myslela, že se prostě už odvolám a konec .. Možná mi už jen dostatečně mozek nemyslí, ale nepamatuji si .. Jen teda vím o Vojtovi, který se svou psychikou bojoval dost, když jsme sbírali lampióny. To v prvních 5 minutách stihl zařvat na celou skupinku, že se přiváže ke stromu, že nás bude zdržovat, že si bere mapu a povede on a že to sakra není fér hra a že se na to může hned .. ehm .. Tehdy jsem se ještě smála .. Když to celé opakoval v určitých intervalem celé 2 hodiny se smíchu jsem přešla s druhou holkou na řev, že je nám úplně ukradený, že mu pomůžem se přivázat, že si mapu bereme a tak podobně ..


Jinak kdybych měla říct nějakou hru, co mě hodně bavila .. ? Možná se tady nehodí slovo "bavit", ale co se mi třeba líbilo a mohlo se opakovat byla masáž ... Jo, zní to třeba divně, že jsme se na táborové škole masírovali .. Ale po tom spaní na té dřevěné posteli a běhání a skákání (které mám zakázané, ale co ortoped nevidí .. A stejně to bolí jen mě .. ) to vážně bodlo .. Teda, mě vcelku i vlastně bavila, protože jsem se u toho i zasmála .. Stejně já a nesmát se nejde k sobě ..


Další zábavná část programu byla výroba masek .. (To mi připomíná, že ji ještě musím počmárat .. ) To bylo pro mě zábavné v tom, že jsem se smát nesměla .. A občas to ani nešlo .. Ono je to přece jen sádra .. Spíš matlat na něčí obličej vazelínu bylo pro mě občas těžké .. Mi totiž na obličej nikdo extra nesahá a já někomu taky ne, takže pro mě trochu drama. Ale po nějakém týdnu od toho jsem byla požádaná o udělání nové a na to se možná i těším, protože třeba nebudu mít takový strach nebo jak to nazvat .. Třeba ..


No ale už to nějak uzavřu. LTŠ byla fajn. Lidi se dali přežít, ačkoli ke konci už občas působila ponorková nemoc. Užila jsem si tam spoustu srandy, bolesti, slz, nechala jsem tam někde na těch kopcích krev, pot a 3 kila .. Ale vrátila se šťastná. Zmožená, vysílená, ospalá, mrtvá (skoro), ale fakt nadšená .. Dík moc všem!


A další dny? Poznala jsem úžasného hafíka a byla jsem jím dokonale oslintaná. Opět jsem řídila auto a málem byla zabita otcem (nebo to tak aspoň vypadalo .. ), dostala jsem nový mobil, nad kterým jsem přišla o pár pozůstalých nervů .. Koukla jsem se na Bílou a na Mňagu a Žďorp. Překecávala jednoho člověka na hromadu akcí. Ale hlavně jsem si užívala pár posledních dnů prázdnin naplno! A potřetí v tomto článku děkuji, ale tentokrát všem za úžasné prázdniny 2013!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama