Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Moje praxe 2/10

21. května 2013 v 15:31 | quack |  Deník obyčejné středoškolačky
Druhý den mé praxe byl mírně klidnější. Věděla jsem, kam mám jít, kde se převléct, koho hledat, ale nevěděla jsem, KDE na paní doktorku čekat ...

Autobus z mého města jsem v klidu stihla a ještě jsem si přitom dopisovala s kámošem. Druhý bus mi (naštěstí) zdrhnul. Ano, naštěstí, protože jinak bych na mé poliklinice byla moc brzo. Takže se mi to hodilo. Našla jsem místnost s odběry, použila svou magickou kartu na otevírání dveří (pacienti na mě zase koukali a já si zase připadala tak nějak .. vznešeně .. ) a já vklouzla za ně, prošla chodbičkami a zabrblala pozdrav na dvě holky a v klidu se převlékla.


Pak jsem se vydala na druhou stranu chodby, kde si mě zase prohlíželi lidé v čekárnách a já se na ně usmívala .. A došla jsem k osudným dveřím, u kterých jsem nevěděla, jestli mám jít dál a nebo jestli si pro mě paní doktorka dojde. Naštěstí tam byla jedna laborantka a mluvila s nějakým pánem, tak jsem počkala až domluví a pak se zeptala na paní doktorku.


,,Ale ta je asi ve své kanceláři, tam se když tak běž podívat .. "


,,V kanceláři .. ? Ta je kde?"


,,Tobě to včera nikdo neukázal? Na druhé straně, jak je šatna, tak tam .. Víš co, pojď zase na příjem se posadit a počkáš na ni, ona přijde."


U šatny?! Na příjem?! Zas tam budu sedět jak truhlík?!


Na příjmu jsem potkala paní ze včerejška, ta se na mě skoro vrhla s úsměvem a šíleně mě zdravila a říkala, že mě hrozně ráda vidí a ptala se, kdy jsem včera vůbec odešla a jestli nechci do denní místnosti si zase dát věci. V denní místnosti se mě pak ptala před 10 dalšími slečnami, jestli nemám hlad a žízeň a jestli jsem snídala a jestli něco nepotřebuji .. Prostě šíleně moc starostlivá a laskavá paní ... Po té, co jsem ji na několikátý pokus vysvětlila, že jsem v pohodě a nic mi nechybí, odešly jsme na příjem. Tam jsme pak byly tři. Když někdo přišel, tak mě pozdravil na cosi se poptal a zas zmizel.
Hodiny se zase nehly. Pak najednou přišlo několik desítek vzorků a s nimi i paní doktorka, která mě úspěšně přehlížela, i když už vzorky byly roztříděné. (A já je samozřejmě netřídila, protože to je moc složité, takže jsem celou dobu zavázela na židličce ... ) Pak se ale slitovala nade mnou a vzala za dveře do labin. Rozhlídla se, přemýšlela, ke komu mě šoupne a pak se rozhodla udělat tři kroky a říct slečně Sabině, aby mi něco vysvětlila o své práci a zmizla. Zůstala jsem zase stát na místě jak tele a čekala, co bude. Na první pohled nesympatická Sabina se na mě vrhla ale s úsměvem a kývla na mě, ať jdu k ní. Najednou jsem byla oblíčená dalšími laborantkami a dohadovaly se, kdo mi co řekne. Všechno skončilo na Sabině. Začala mi něco vysvětlovat o stáčení krve a tím můj mozek přestal reagovat, protože jsem slovo "stáčení" nepobrala. Zvlášť, když pak vzorky dávaly do centrifugy. Dopoptala jsem se a už to bylo v pohodě. Pak mě zavedla k močce (rozumějte moč, zkrátka ji tam říkají močka .. ,,Mám tu močku navíc, od nějakého pana ******, nemáte ho někdo?" Zvyknete si .. ) a vysvětlovala papírky .. Ty byly u mě v pohodě, protože papírky na pH už jsem v ruce měla a stanovovala jsem s nimi.


Pak se za mnou objevila další laborantka a zeptala se, proč tu vůbec jsem, tak jsem ji řekla svůj problém s maturitní prací a světe divse- obě laborantky se toho chytly, poslouchaly a lámaly si hlavu, co tak se mnou udělají, aby z toho něco bylo ... Donesly mi nějaké složky, já si jednu začala listovat a Sabina otevřela druhou a řekla mi, že má nápad.


,,A nechceš si třeba otestovat HIV?"


Ale jakože hodně zajímavý nápad! Ze školy by nikdo HIV u sebe testovat nemusel, protože koho by to napadlo, a napsat by se o tom určitě dalo .. Samozřejmě jsem si ale chtěla zkusit udělat i krevní obraz a zjistit krevní skupinu .. Sabča mi nechala asi 15 listů, abych si je okopírovala a někam odletěla. Tak jsem se naučila s tou véééélkou kraksnou spolupracovat a okopírovala jsem si pár papírů. Pak jsem si nad ně sedla a pročetla jsem si, co to vůbec je. Když jsem dočetla, jedna laborantka se nademnou zastavila a nabídla mi, že si později můžeme vyměnit e-mail, kdybych v budoucnu něco potřebovala .. Jupííí ..


Pak se ale Sabina vrátila, křikla na mě, že krev asi nepůjde, protože vyšetření stojí 250 Kč ... A teď mi řekněte, jestli se to vztahuje jen na krevní obraz a skupinu nebo i na to HIV? Mi neříkejte, že tak úžasný plán na maturitní práci padne!! Ale Sabča mi donesla další složku o HIV, že to mám okopčit a pak mám jít domů ... Byla jsem zmatená. Ať už z toho, že nevím, jak je to teda s tím HIV, ale taky z toho, že jsem vážně byla dnes "v práci" jen hodinu a půl ...

Na to HIV se musím zítra doptat, jak to teda je.. Jestli mohu normálně, nebo si to mám zaplatit nebo to nejde vůbec a mám si vymyslet nějaké úplně jiné originální téma .. Ale jednu výhodu oproti včerejšku stejně mám .. Zítra prý nemusím čekat na paní doktorku, ale mám vyhledat kohokoli a jít za ním .. Fííí ! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama