Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Těžký život malého tvora

6. října 2011 v 18:22 | quack |  Různé kecy a můj život
Po škole a po sboru, kde jsem tak úžasně falešně zpívala všechno, co se dalo, jsem šla na vlak, abych mohla dojet domů. Na nádraží byla paní, která měla na vodítku jednoho z těch malých roztomilých hafíků, na které by jste nejradši celou dobu dělali "ťuťu ňuňu" ...

Pejsek byl chudák trošku vyplašen tolika lidmi a neznámým prostředím, že nevěděl, kde a jak se má schovat. Plně jsem ho chápala.

Když jsem sama na neznámém místě, též jsem dost zmatená a nevím, kam jít, co dělat, a chtěla bych se schovat a zavolat někomu o pomoc. A mezi velkými lidmi se také necítím vždy skvěle.

Docela si vzpomínám, jak jsem byla menší a měla jsem někam dojít, třeba jen na nějaké rodinné oslavě pro pití. Styděla jsem se a bála. Všude samí dospělí, co se na mě podivně smáli a pořvávali různé věci jako třeba: ,,Ty jsi ale vyrostla! Taková šikovná holčička už jsi!" a podobně .. Jo, to mě děsí ještě teď. Naštěstí jsem z toho vyrostla ... Možná .. Ale ten hafík bude už vždy tak malinký a roztomilý a každý co ho uvidí na něj stejně bude zase mumlat .. Jo chudák Kristián Vycházející Slunce Moravy (jak znělo jeho jméno ... ), nezávidím mu .. I když dostává za odměnu různé pamlsky ...

Jinak než jsem došla domů, nějak jsem polozapomněla o čem jsem tu chtěla vlastně napsat, tento článek berte s rezervou ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama