Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Říjen 2011

Svaz českých bohémů

30. října 2011 v 10:33 | quack |  Texty písní a videa
Naprosto úžasná píseň z nového alba Wohnoutů Naším klientům je song Svaz českých bohémů, který jsem jednou slyšela a musela jsem ho slyšet znova a znova a když ho neslyším, tak si ho broukám ... Hodně se povedla ..


Oživování mobilu

22. října 2011 v 20:47 | quack |  Různé kecy a můj život
Sami si řekněte, kolikátý mobil už máte .. ? První? Pátý? Dvacátý?

Já mám teď kupříkadu čtvrtý. Sama přemýšlím proč.

Na první mobil si pamatuji docela dobře. Oranžový kryt po mamince. Dostala jsem ho ve čtvrté třídě, protože si pamatuji, že jsem první SMS psala bráchovi na lyžák, kde byl v sedmičce. Spolužáci o mém mobilu snad ani moc nevěděli, jelikož jsem mobil nenosila do školy. A jaký že to mobil byl?

Nokia 5110
Brácha měl v tu dobu ten sám, ale s krytem ve stylu Matrixu.

Můj druhý mobil jsem dostala na Vánoce, aniž bych ho chtěla. Koukala jsem na něj vyjeveně a ještě víc vyjevenější jsem byla, když si brácha začal stěžovat, že on má ten sám. Dostala jsem ho v 5. třídě a občas ho vzala do školy. Kamarádky se rády koukaly na barevný displej, koumaly nad fotoaparátem a rády hrály hry jiné, než Had. Na mobil jsem si poměrně rychle zvykla, ač nějaký "modrý zub" a infračervený port byl pro mě jako kouzlo.

Nokia 6230i ... Evuška ..


Už ani nevím, co s ním bylo, každopádně nějak tedy začal zlobit (myslím, že se sám od sebe vypínal) a já dostala paušál a s ním můj 3. mobil. S ním jsem kamarádům ukazovala, jak zamáváním mohu vypnout budík, jak nahoře ovládám písničky a podobně. Původně jsem si sice chtěla vzít úplně jiný mobil, ale šikovný pán mi ukázal tento. A já byla rok spokojená. O Vánocích šel do opravny, protože se zničil reproduktor. 3 měsíce po té zase. Ale i tak jsem ho právě dnes oživila (i když s vypětím sil, protože nechtěl přijat svojí nabíječku jako vždycky předtím, ale oživila .. ) a asi ho budu používat, protože zvuky nepotřebuji, když mám pořád mobil na tichý režim ... A jsou v něm úžasné obrázky ze všech možných dob.

A je to tenhle Sony ericson W380i:


A po něm přišel můj 4. mobil, který mám do teď. I když taky už zlobí tak, že mu vynechávají tlačítka, ale co bych taky od něj mohla čekat, když je to podle mě jeden z nejjednodušších mobilů. Mno a jelikož jsem už měla dva normální a jedno "véčko" ... Je tady můj první (a asi i poslední) vysunovací mobil. Taky značka se změnila - měla jsem nokie, SE, LG je moc drahé a žádné další krom Samsungu neznám.Trochu mě na něm mrzí, že do něj nemohu dostat písničky, jelikož na to nemám nervy (ono to vždy v polovině padne) a to samé u obrázků. Aspoň, že to ještě umí tak nějak psát a volat ... Každopádně se už nehorázně těším na další mobil, kdy si snad budu moct dovolit něco krapet lepšího, protože mi chybí poslouchání písní (a MP3 u mě dlouho nežije, protože mě nebaví dobíjet baterky). Každopádně design se jim celkem povedl.

A toto je on ... Samsung C3050

Ale nikdy mě nepřestane bavit se snažit dostat do starších mobilů a zkoumat, co všechno v nich zůstalo. U fotek se vždy ráda zasměji, i když jsou třeba jen rok staré ... Já už totiž dávno nevím, že tam jsou.

A další mobil .. ? Mno, teoreticky někdy za rok za paušál bude ... A teoreticky si přeji dotykový, i když nevím, co bude ... Jen proboha už né takový "šmejd" jako mám teď ... (Ale tomu mobilu to neříkejte, jen ať si dál myslí, že ho mám ráda .. )

Alenka v říši divů - Futrovák

22. října 2011 v 14:35 | quack |  Zajímavosti a záhady
Kdo viděl Alenku od Tima Burtona, určitě si aspoň matně vzpomene na závěrečný futrovák - tanec Kloboučníka (Johnnyho Deppa).

Dnes jsem narazila na blog, kde byla píseň od Avril a přes youtube jsem se dostala až ke scénám z natáčení a upřímně musím říci, že herci jsou borci. Alenka se točila skoro celá před zeleným plátnem a mně by z toho asi už po pár minutách hráblo. Nemluvě o tom, že třeba Srdcový kluk točil vše na chůdách.

Video z natáčení filmu dám možná později, teď se jen můžete podívat na natáčení futrováku (futterwacken), který vlastně ani netančil Johnny, čemuž se možná ani nedivím a pod tím je video, jak to vypadalo ve filmu.


(A omlouvám se za kvalitu .. )

Prince of Persia 3D

22. října 2011 v 12:32 | quack
Jelikož se mi vůbec ale vůbec nechce učit angličtina, kterou si musím ještě napsat a nechat někde zkontrolovat, a chemie a matika a další, tak jsem se rozhodla smazat asi 4 rubriky, které jste určitě ani nepostřehli. Ani já ne. A koukám tak na tuto rubriku a co nevidím - nějak jsem přeskočila 3. díl Princátka.

Bohužel k němu asi ani nemám co napsat. Prince of Persia 3D vznikl v roce 1999 - 6 let po PoP The shadow and the flame. Možná to je tím, že tvůrci udělali obrovský pokrok - udělali z Prince 3D.

Na hru se každý díval jinak, některým se pokrok líbil, jiným ne, ale tak to je a bude vždycky. Ale já se těm odpůrcům možná ani nedivím - hudba byla zvláštní, občas blbnul pohled, ... Ale dávám jim + za snahu o vývoj ...

Každopádně zmizelo zabití protivníka jednou ranou, hra se tak stala mírně obtížnější. A co víc - má dva konce. Jeden je trochu špatnější, kdy princezna umře a druhý je ten správný.

Dobrý konec:


A špatný konec:


Jinak hru jsem nehrála a teoreticky mě to už ani v dnešní době neláká.

Sqěle

20. října 2011 v 17:39 | quack |  Texty písní a videa
Protože jsem cíťa .. A je mi divně, když mi někdo řekne něco, za což zcela nemohu .. A pak mám mírně depresivní náladu .. A vkládám mírně depresivní písně .. Ale nádherné .. A omlouvám se, jestli neposlouchám, vyrušuji, kecám kraviny, nebo zdravím podivným způsobem ...

Sqěle (jestliže tot ak vážně je) od skupiny Kryštof ...


Jsme ikony

16. října 2011 v 18:19 | quack |  Mé básně
Asi mírně antiFB báseň ... No co už ... Jinak jestli máte nápad na jméno básně, tak sem s ním ..

Já a žít? Už ani tím si nejsem jistá.
Kde jsou ty časy, kdy jsem byla optimista?
Teď jen přežívám, o sobě nevím,
něco se děje - věci se mění.

Svět se dostal do zvláštního bodu.
Žijeme jen online, hezky doma na síti,
Dnes je podivnost svůj profil nemíti.

Jděte pryč s nějakými účty,
bez kterých většina lidí už neumí žít,
píší tam o sobě snad všechno,
ale já jen fotka a text nechci být.

Opravdu jsme už jenom fotky,
focené podivně před zrcadlem?
Fakt jsme jenom písmenka,
za kterými svou identitu schováváme?

Ve světě se válčí o život,
u nás se válčí ve šťouchání,
spamování - jasný útok,
další začne znenadání.

Jinak to už nevidím,
nejsem to jen já, co neumí žít,
a co se bojí svoje srdce otevřít.

... Je to snad celý svět,
téměř všichni lidé,
já, Ty, on i ona,
co jsme ve světě
už jen pouhá ikona.

Dancing in the moonlight

15. října 2011 v 20:45 | quack |  Texty písní a videa
I když tato píseň byla poslána, nebylo to od Lukáše, ... Proto musí být zařazena tady ... Děkuji, potěšila .. :) Od Honzy ... A od skupiny Kings Harvest ...


Fairytale gone bad

14. října 2011 v 16:05 | quack |  Texty písní a videa
Out of my life, out of my mind .. Kdyby to tak šlo ...

Text v celém článku

I am walking dead

11. října 2011 v 19:59 | quack |  Různé kecy a můj život
(Walking dead jak mi řekla kámoška, která neznala slovo zombie, je prostě zombie - chodící mrtvola .. )

Ano, připadám si tak opět a zase. Nebo ještě pořád?

Ne, opět a zase. Prostě mi nikdo nevymluví, že někdo či něco jako Bůh neexistuje, protože někdo něco někde tam nahoře (?) je. A basta. Vím to úplně jednoduše - začala jsem si říkat, že nic moc nemá cenu řešit .. A světe div se. Za ty blbé 4 týdny se stalo strašně moc věcí, které jsem nějakým způsobem řešila a kutila jsem nad nimi a to jsem vůbec nechtěla.

Třeba to je jen zkouška, a ten/ta/to někde nahoře (?) mě jen prověřuje, jestli vážně vydržím na všechno dlabat.

Měla jsem třeba chodit do tanečních s jedním suprovým klukem .. Nebylo mi to dovoleno, ale tak partnera nakonec mám. Jenže to nestačilo, ten můj bývalý tanečník si pro jistotu .. Něco. Nechce se mi tady toto psát. Je to složité a táhne se to ještě rok dva do minulosti.

A ještě k tomu mám svoji úžasnou rýmičku, kdy se zase začínám pomalu dusiti a hlavinka se mi točí, že si myslím, že jestli se nevybulím za 5 vteřin, tak za šest. A čas mi tak podivně ubíhá, že nevím, ... Vlastně skoro nic .. Mám dnes středu a to je úterý, ale neřeším. A hodiny taky podivně běží ... To také neřeším ..

A k tomu ještě výluka, kdy poskakuju sem a tam do vlaku, z vlaku, do busu, z busu, do vlaku, z vlaku, do tramvaje, z tramvaje a šup do školy, kterou stíhám o pár minut ..

Pak mám na seznamu pár nedořešených věcí, pár omluv, které asi už nikdy neřeknu, pár schůzek, na které nechci a nechci a nechci jít, ...

A ještě tohle a tamto ... A když ne tamto, tak pro jistotu támhle to .. Nebaví mě to, fakt ne .. .

Ale tak pohodáá .. Nic přece nemá cenu řešit .. Nebo je to fakt tak nezbytně nutné .. ? Beztak to jsou všechno zase nějaké pubertální věci, které moc řeším a za pár let se jim třeba zasměji, pokud se nezblázním, k čemu nemám daleko ..

Úúú ... Chci být sněhulák ..

Těžký život malého tvora

6. října 2011 v 18:22 | quack |  Různé kecy a můj život
Po škole a po sboru, kde jsem tak úžasně falešně zpívala všechno, co se dalo, jsem šla na vlak, abych mohla dojet domů. Na nádraží byla paní, která měla na vodítku jednoho z těch malých roztomilých hafíků, na které by jste nejradši celou dobu dělali "ťuťu ňuňu" ...

Pejsek byl chudák trošku vyplašen tolika lidmi a neznámým prostředím, že nevěděl, kde a jak se má schovat. Plně jsem ho chápala.

Když jsem sama na neznámém místě, též jsem dost zmatená a nevím, kam jít, co dělat, a chtěla bych se schovat a zavolat někomu o pomoc. A mezi velkými lidmi se také necítím vždy skvěle.

Docela si vzpomínám, jak jsem byla menší a měla jsem někam dojít, třeba jen na nějaké rodinné oslavě pro pití. Styděla jsem se a bála. Všude samí dospělí, co se na mě podivně smáli a pořvávali různé věci jako třeba: ,,Ty jsi ale vyrostla! Taková šikovná holčička už jsi!" a podobně .. Jo, to mě děsí ještě teď. Naštěstí jsem z toho vyrostla ... Možná .. Ale ten hafík bude už vždy tak malinký a roztomilý a každý co ho uvidí na něj stejně bude zase mumlat .. Jo chudák Kristián Vycházející Slunce Moravy (jak znělo jeho jméno ... ), nezávidím mu .. I když dostává za odměnu různé pamlsky ...

Jinak než jsem došla domů, nějak jsem polozapomněla o čem jsem tu chtěla vlastně napsat, tento článek berte s rezervou ...