Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Červen 2011

Fanoušci Červeného trpaslíka - help!

30. června 2011 v 21:11 | quack |  Soutěžní a jiné (ne)smysly
Ahojte ... Jen bych Vás ráda poprosila o hlas v anketě dole pod článkem pro quacka na http://odsisiblog.blog.cz/1107/soutez-4-kolo-o-nejlepsi-serial#komentare ...

Vlastně ani nevím, co tam dělám, ale dostala jsem se do 4. kola a teď mi hrozí, že vypadnu a to nechci ..

Vím, že tento článek je strašně krátký a o ničem, ale prosím, pošlete hlásněte někdo pro mě ... :D Jinak tedy jsem tam s Červeným trpaslíkem, protože na něj nikdo nemá ... :))

Miluji je ...

30. června 2011 v 19:28 | quack
Přidávám se k několika stovkám nebo snad tisícům lidí, kteří se také dnes rozhodli napsat článek či jen pouhý status o tom, že dnes je konec školného roku.

Uteklo to. A né, že né. Stále i připadá, že je září a včera jsem teprve přijela z adapťáku, nebo byla v Ozu se svou novou super třídou. Jenže on je asi vážně červen. Nevím, proč by mi lhaly všechny kalendáře a učitelka by mi dávala vysvědčení. Ale je to nějaké divné. Asi si to jen nechci přiznat, protože když takhle utekl první rok, tak takhle utečou i další tři. (Snad jen tři.)

Přemýšlím, proč to tak uteklo. Že by to tak urychlily ty nejrůznější akce? Pořád bylo něco a ne, že by mi to vadilo. Ať už akce ze školy, kdy jsem se vyhla učení, nebo ty, kdy slavíte narozeniny nebo třeba to, že jdete do dalšího ročníku ... Já si vlastně ani na ten první půl rok nevzpomínám nějak extra. Občas se mi vybaví kraviny, které jsem myslela, že vzal čas. Třeba takový "Uruk hrazený" je snad nezapomenutelný, ale stejně jsem od něj se Zdeňkou odplula a vzpomněly jsme si asi po 9 měsících ... Nebo naše seznámení. Ozo. Možná se divíte, že se seznámením se mi pojí zrovna Ozo a odpadky, ale to si člověk prostě nevybere. Však ONA ví.

Tolik kravin jsem s nimi prožila, ale není možné, že to bylo 10 měsíců. Byl to prostě jeden. A basta! I když zašlý měsíčník ze září se mi snaží vysvětlit, že je to asi vážně 10 měsíců, protože barva z něj pomalu vyprchává ... Ale já mu nevěřím.

Problém je, že nevím, jak se odnaučím se probouzet o půl šesté ráno. A vstávat a rozespale se šourat na vlak. Kdo by to byl řekl - mně to bude chybět! To každodenní dojíždění mělo a má něco do sebe. Vlastně mě to bavilo, pak nebavilo, ale nakonec stejně bavilo, i když jsem utahaná jak kotě. A pak ty tramvaje. Ano, je to možné - mně budou chybět tramvaje. Jsem divná. Co už. Bude mi chybět asi skoro všechno a téměř všichni.

A teď se možná zase dostávám ke spolužákům. To je parta bláznů. Mám je všechny ráda, i když některé možná méně. Ale ti si za to můžou sami, když se se mnou nebaví kvůli toho, že se bavím s těmi, které ta osoba nemusí .. Ať jde do háje. Mám lepší kamarády. (Aspoň si to myslím.) Někteří jsou pro mě už nenahraditelní, protože o mě ví téměř všechno a vím, že se na ně mohu spolehnout. Jak by řekl Američan: ,,I love my friends." Asi se pro tuto chvíli stávám občanem USA ...

Budou mi chybět. Zatím ještě ne, protože mi to ještě nedošlo. Ale nebudu mít na to ještě čas, v pondělí některé uvidím a pak od středy do pondělí uvidím polovinu třídy (možná), takže truchlení se odkládá na dobu neurčitou ... Ale stejně se poměrně těším na 1. září, jak pojedu za těmi mými do školy ... Asi jsem hodně divná ...

Raketka.cz

30. června 2011 v 16:36 | quack |  Soutěžní a jiné (ne)smysly
Byl mi napsán komentář, koukla jsem se na něj, pak na stránku odkud přišel ... Pročítám si to a říkám si: ,,Proč ne?"

Jedná se o stránku raketka.cz, na které najdete různé hry. Takže kdyby Vás chňapla nuda, můžete se tam podívat a třeba Vás nějaká hra zaujme. A jestliže máte také svůl blog, tak můžete stejně jako já soutěžit.

Soutěž je to velice jednoduchá. Napíšete článek o stránce raketka.cz ... Stránky jsou to dobře udělané, takže si nemyslím, že je to nějak špatně, když jim takhle dělám reklamu a stránek s "gamesamy" není v době nudy nikdy dost ... Tudíž hezkou zábavu a já končím tento článeček, protože nějak netuším, co bych ještě napsala ...

Mějte se ...

Hrej online hry zdarma.
online hry raketka.cz

"Tro lo lo lo"

27. června 2011 v 21:39 | quack |  Písně vybrané Lukim (Ukončeno)
Ne, nejsem psychicky narušená a snad ani navrhovatel písní ne .. Písnička na zvednutí nálady ...


Sally´s song

27. června 2011 v 21:35 | quack |  Texty písní a videa
Na dobrou noc .. Na dobré ráno ... Na dobrý den ... ? Ať už tak či tak, stejně prostě krásně smutná písnička ze super filmu, která má aspoň teď pro mě úžasný text ... (Kéž by jen ten jeden věděl, že je třeba část textu pro něj ... ) Neřešte mě, užívejte písničku ...

Z filmu Nightmare before Christmass (Předvánoční noční můra) od Tima Burtona ..

Text ve videu ...

4 roky s tímto blogem

27. června 2011 v 19:45 | quack |  Různé kecy a můj život
Tento blog má dnes narozeniny! Koukám na to a byl založen 27. 6. 2007 ... To je šílenost.

Prožil toho se mnou hodně. Spoustu článků úplně na nic (zde je otázka, jestli aspoň jeden k něčemu vůbec je), designy snad jeden horší než druhý, jak tak koukám zpětně, pár skoro umření, a následných oživení, pár soutěží, několik desítek komentářů a reklam ...

A hádejte kolik je tady článků .. 100? Pche .. 107 jich měl první rok. 200? Ale tož ... 201 měl rok 2010 ... Moje kalkulačka mi řekla, že jich je tady přesně ... Chvilka napětí .. 517! (Bez tohoto) ... To je poměrně málo na ty roky, to uznávám, ale co by jste chtěli, když v roce 2008 umíral s 52 články za ten rok ...

Jelikož nemám ponětí, co bych tady ještě tak mohla napsat, snad jen jednu větu: Přejte mi a mému blogu ještě dlouhou životnost, žádné spamery, žádné ukradnuté heslo a vymazané články a hlavně stále celkem fajn návštvěvnost. (momentálně zde bylo 19 774 návštěv za dobu jeho existence .. )

Loučení se životem

26. června 2011 v 15:39 | quack |  Různé kecy a můj život
Na úvod napíši, že jsem neměla sebevražedné myšlenky .. Když budete číst dál, pochopíte ..

Včera jsem jela vlakem domů, malým motoráčkem, protože v sobotu moc lidí nikam necestuje vlakem, a sedla jsem si tak nějak hned ke dveřím, s tím, že se nechci mačkat na někoho cizího na sedačce. O metr dál si sedla nějaká paní. O 2 zastávky dál si k nám přisedl na pohled v pohodě týpek.

,,Čau pi*o, už tu byl ten č***k?"

,,Co, prosím?" (nenechala se urážet paní)

,,Jsi hluchá, ty pi*o? Ptám se, jestli tu byl ten za*ranej zm*d, ten č***k, co razítkuje jízdenky!"

Pane Bože ne, prosím, ne! Začala jsem se bát, oba dva byli vytočení, začali se hádat.

,,Kdo je u vás p*ča?! Co si to dovolujete?!"

,,Pi*o! To bylo všeobecně ty pi*o! Chápeš to, pi*o? Já se jen ptám, jestli tu byl ten č***k, ty pi*o!"

Pomoc ... Pomoc ... Pomoc ... Hádali se dál, baba se nedala, ale bohužel byla hluchá na jedno ucho, jak později přiznala, takže chlap začal řvát svým mohutným hlasem a mě přejel mráz po zádech ..

Vytáhne nůž a zabije ji .. Pak mě. Nebo mě první? Proti němu bych se asi neubránila. Chlap jako hora ... Nejsem tu, nejsem tu, nejsem tu ...

,,Ne, ještě tu nebyl .. "

,,Pi*o, vidíš, že to jde odpovídat ... Č***k jeden za*ranej, zm*d! Ten má práci, jít na vojnu, tak zhebne, ani neví jak, pi*o, bych mu to ukázal, to není chlap, to je jen č***k, co hraje důležitého, pi*o!"

Ať už jsem doma! Ještě nnení moje chvíle .. Ještě ne ... I když jsem už možná zažila všechno, co jsem měla.

Vhrkly mi slzy do očí ... Hlavně jsem se nesměla nijak upozornit. I když mi bylo té paní líto, vůbec nevím, co jsem měla dělat. Měla jsem strach se vůbec pohnout, měla jsem strach vystoupit. I když jsem na vlak čekala půl hodinu, měla jsem ho nechat ujet .. Měla jsem jít někam úplně jinam, měla jsem si půjčit od někoho peníze na bus a jet busem. Měla jsem jet s kámošem, nebo jsem měla zavolat taťkovi, ať pro mě přijede. Měla jsem udělat cokoli jiného, jen ne sednout co toho vlaku ..

Z přemýšlení mě vytrhl nečekaný pohyb chlápka. Postavil se a podíval se na mě.

Sbohem živote. Neměla jsem chodit na ten Slezskoostravský hrad i v sobotu. I když bych přišla o super zážitky ...

Začal vytahovat jízdenku.

,,Pi*o, když už tu půjde ten č***k, tak ať mi aspoň neříká, že jedu na černo. Pi*o! Bez tak to bude zas ten brejlatej z***d!"

Né, ať tu nechodí. Co když na něj zaútočí? Sakra, co mám dělat?"

,,Jízdenky, prosím!"

Přišel. Proč jsi tady chodil? Zachraň se a uteč!

,,Děkuji."

Odešel dál do vagónu. Aspoň, že tak.

,,Pi*o, za co sakra děkuješ?! Pi*o!"

Vsadím se, že tohle bylo slyšet, a když ne, pochopila jsem, že rány, když chlap mlátil do zdi ano, jelikož se pár lidí vystrašeně otočilo.

Vlak přijížděl na mé nádraží. Přemýšlela jsem, co dělat. Vystupuje se u dveří, kde seděl chlap.

Bože, stůj při mě ... "

Asi u mě vážně stál. Chlap vysedal také (naštěstí?). Vysedl dříve a já ještě pustila pár lidí a pak jsem se až zvedla ze sedadla. Vánek, který mě pohladil byl okouzlující. Bála jsem se, že už z toho vlaku nevysednu. Chlap zmizel beze stopy a já, stále se rozhlížející, jsem pelášila domů. Otevřela jsem dveře, kde stála mamka, teta a taťka.

,,Ahoj, Kačí!"

Ani nevíte, jak ráda Vás vidím! Chyběli jste mi!

,,Ahoj!" (S velikánským úsměvem ... )

Když se člověk nudí, přihlásí se do soutěže ...

26. června 2011 v 14:11 | quack |  Různé kecy a můj život
Už i na základce, když jsem se nechtěla učit, tak jsem se hlásila do soutěží ... Občas se mi to vyplácelo. Proto jsem třeba v 6. třídě vyhrála matematickou olympiádu a dostala jsem kvalitní prupisku, s kterou píši do teď ... Ale zas se to se mnou táhlo až do devítky. V 9. třídě jsem se dostala až do krajského kola, ale pak mi už vypnul mozek a (konečně) jsem nepostoupila dál. Ono i v tom okresním jsem to počítala na jeden pokus a pak jsem si už kreslila, bohužel mi to tehdy vyšlo .. Ale tak co, aspoň jsem se fakt nenudila. (I když sedět 3 hodiny na jednom místě a čekat, až to skončí nebylo moc zábavné .. )

No a teď zas kupříkladu čekám, až se mi načte film, a nenapadlo mě nic chytřejšího, než začít soutěžit. Prvním kole jsem prošla s 4 hlasy (mojím, sestřiným a 2 od kdo ví koho ... ), a tak jsem v druhém kole a Vy pro mě můžete hlasovat taky ...

http://odsisiblog.blog.cz/1106/soutez-2-kolo-o-nejlepsi-serial

Jsem tam s Červeným trpaslíkem. (Nenapadl mě žádný jiný seriál a navíc mám ty kluky ráda ... Boží to seriál ... ) Přezdívka v anketě je Quack .. Děkuji

Drsně!

23. června 2011 v 21:25 | quack |  Různé kecy a můj život
Zvláštní to pocit ... Vyklizená aktovka, věci hozené do šuplíku ... Vytaženy budou, .. Kdo ví kdy.

Je konec učení tohoto školního roku! Reparáty se mi vyhly (naštěstí ... ), takže žádné extra mega učení o prázdninách nečekám ... I když vím, že stejně budu kutit herbář (nebo se na to aspoň chystám, jelikož se mi to pak nechce dohánět narychlo ... ), a možná chemii, jestli nám ji učitel ještě stihne předat.

Ale prostě zvláštní to je, že dnes byla napsána poslední písemka. Naposled jsme měli nějaké hodiny .. Teď už bude lehárko! (Konečně!)

A za týden vysvědčení. No a co, že asi jedna ta trojka z chemie ... Nemůžu mít pořád dobré známky, i když bych chtěla. Ale to jsem si neměla vybrat takovou školu. Tam samé jedničky nemá nikdo. Ani jeden ... Drsně. Kam jsem to jen šla? Ale tak co, aspoň vím, že mě něco naučí, protože kdybych měla samé jedničky, bylo by to moc lehké jako na základce. A co si ze základky pamatuji? ... Ehm. Ano, jednu věc - vyjmenovaná slova. Občas nějaký vzorec z fyziky, ale ty jsem se spíš naučila všechny až tento rok ve fyzice .. Ale když na nás učitelka z češtiny vyrazila s třídami, tak jsem na ni koukala. Po 10 minutách jsem si matně vybavila "žene je bída", což je pomůcka na "-e, -ne, -je, -í, -á".

Tak nevím. Štve mě, že na mém vysvědčení nebude moc jedniček, hodně dvojek a jedna trojka, ale zas mi všichni říkají, že to mám ještě dobré, že to je jen ten přechod na střední, že éra jedniček skončila, a tak podobně, ale těžce se s tím loučí ...

A co Vy? Máte také deprese z vysvědčení? Nebo naopak jste se překonali?

Přísahám, že jim jednou vrazím ... !

20. června 2011 v 21:36 | quack |  Různé kecy a můj život
,,Jé, slečnó, dobrý den ... "

Ach né, další týpek, co mi chce nabídnout ten paušál, či co .. Proč mě jen nenapadlo to tu obejít ...

,,Copak se Vám stalo s nohou?"

Argg!!! Baba jedna. Co ji do toho?

,,Ale nic, jen ... Nehoda." Co chceš na to říct? Celý můj příběh s kolenem?

,,Ó, to je mi líto ... No a máte kredit, nebo paušál?"

Jemně ji odkopnu, jelikož je to už asi 8 člověk, co se mě ptá.

,,Aha, dobře, tak utíkejte ... Tedy raději neutíkejte!"

A bla bla bla ...

Ano, budiž. Ať se klidně zeptá, co mám s kolenem, ptají se mě všichni, ale před tím nějaká baba mě zastavila s otázkou, jestli ty vlasy na mé hlavě jsou vážně moje.

Né, tý jo .. Nosím vlasy moji babičky ...

Dobře, chápu, že některé zajímá mé koleno, jiné vlasy, prosím. Ale proč týpek před těma dvěma začal zničehonic kecat o tom, že ho mám pozvat na pizzu?

,,Jo? A koupíte mi pizzu? Klidně ji můžem sníst u Vás."

,,No víte, já mám doma taťku."

,,Ale to mi nevadí, já si s ním rád popovídám."

Jo fajn ... Rovnou se k nám přestěhuj...

Já se jen ptám - kdy je to přestane bavit, ptát se na takové věci? Já myslím, že někteří prodejci paušálů, nebo čeho to, fakticky přehánějí. Chápu, že potřebují něco prodat, ale s takovými kecy ať se nedíví, že mě hned odradí a navíc je v tom stejně podvod. Ano, dají vám sim kartu, ale musíte si ji aktivovat, a hned vám penízky mizí ... A podobně. Já si jen myslím, že jestli se mě někdo ještě na ulici zeptá na nějakou stupidní otázku, jako třeba čí vlasy to mám na hlavě, nebo jestli mu nekoupím pizzu, tak asi začnu řvát na celou ulici ...

Také vás občas zastaví podivná individua se skvělou nabídkou a směšnými dotazy?