Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Když se noční můra stane skutečností ...

10. května 2011 v 21:05 | quack |  Různé kecy a můj život
Ne, dobře, nebyla to moje velká, obrovská noční můra .. Ale i ta malá se počítá, ne?

Zkrátka jsem včera byla po 3 (?) letech u ortopeda ... Fakt divného starého děduly, který ale umí vykouzlit úsměv na tváři ...

První, hned jak mě uviděl, mi začal říkat do lajdáků, ale tak co už, nechápala jsem, na co naráží, a tak jsem to nechala plavat ...

Po různých úkonech typu "předkloň se, vylez na to, sedni si, lehni si, zatni svaly ... " mi začal říkat, co že to s mým úžasným kolenem je ... Nepotěšil mne.

... Před 2-3 lety jsem měla menší nehodu na kole, kdy se mi na Pustevnách podařilo žuchnout tak krásně na kamenech, že mi řidítka a rulka skříply pravé koleno .. A přední kolo se seklo mezi šutry, s kterými jsem nemohla pohnout a noha bolela a chtěla uvolnit ... Jak jinak, brácha s taťkou v čudu přede mnou, maminka zas vdáli za mnou ... Peru se tak s tím kolem a kolenem a kameny ... Čekám, kdy rupne kolo, koleno nebo kámen .. Ječím ... Naštvu se a kopnu pořádně do kamene a ten se konečně odválí a mé kolo se konečně pohne a uvolní mé ubohé již krásně zdeformované koleno ...

No, asi nemusím psát, že jsem pak měla obtíže s pohybem .. :D A chodila jsem asi na své první rehabilitace ... (Nepamatuji si nějaké před tím ... )

Koleno se nějak spravilo, s tím, že pokud jsem fakt moc poskakovala a běhala, tak se bolest na pár dnů vrátila ... Jenže jsem to asi nechala zajít moc daleko s tím, jak mé pravé koleno schytává každou mou blbost, jako třeba chytání míčů v tělocviku, kdy ho prostě pro družstvo musím chytit ... A moje kolínko je zase v háječku ...

A tak jsem tedy byla včera u ortopeda ... A mám něco s tak úžasným názvem, že to ani nepřečtu, ale dá se to shrnout v krátké větičce - Moje češka se dře s koncem stehenní kosti ... Ne, není to příjemné ...

Ne, neměla bych běhat, dřepět, klečet, chodit moc poschodech a dělat další úkony, kdy se ohýbá koleno, měla bych nejspíš jen ležet a čekat, než se mé koleno trochu zotaví .. Rehabilitace mám zpátky a mám první uvolnění z tělocviku ... Do konce roku ...

A to mě právě štve ... Já, co tak ráda skáču pro ty míče, poletuji furt někde, si nemůžu snad ani zapinkat ...

Ale co, zákazy jsou od toho, aby se porušovaly ... A tak jsem si s rodiči dnes vyšplápla na kole ... 26 km jen tak .... Koleno v háji, spíš tedy ta češka ... Ale co už ... Stejně si chci pořídit ortézu, která mému kolínku pomůže, tak se může aspoň těšit na nějaký ten klid ... A třeba mi pomůže a pan doktor ze mě bude mít radost ... :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama