Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Květen 2011

Čištění myšlenek

24. května 2011 v 19:52 | quack |  Různé kecy a můj život
Ano, název jsem chtěla poetičtější, ale můj mozek nějak nevnímá, asi už spinká ...

Ale teď nechme můj mozek mozkem, jestliže to fakt mozek je a vraťme se k článku jako článku, který chci psát.

Déšť. Pro některé lidi tak nenáviděný děj přírody, však mnou tak zbožňovaný. Přece jen není nad to, jít v parném skoro letním dni ze školy, když na vás začnou padat ty krásně ledové kapky z nebe. Je to úžasné. Tolik osvěžující a povzbuzující. Ještě když zpomalíte a užíváte si to ...

Ano, takhle se nejlépe třídí myšlenky. Všechny starosti jdou s kapkami z mé hlavy pryč, aspoň do chvíle, než přestane pršet. A ty minuty, plné volnosti a svobody v mé hlavě ... Ty si vážně užívám.

Ovšemže když je větší liják, tak už je to o něčem jiném. Kapky jsou mohutnější, v pochmurném počasí ještě studenější, no popravdě pro nemilovníky deště úplná hrůza. Bohužel (bohudík?) i tyto deštíky si já užívám ... Jsem celkem ráda, když mám mokrou celou hlavu, neřeším, že mám mokré kalhoty ... Je mi to jedno ..

Ne, nejsem blázen. Jen často měním ráda sluníčko za deště. To (pro mě) nehorázné vedro vyměním za zimu ... Ne, neukamenujte mě, ... Jen si prostě někdy zkuste, jak krásný to je pocit jít bez deštníku po cestě, a nemyslet na nic z vašich trápení ... Žádné protivníky v tu chvíli nemáte, žádné povinnosti, žádné nešťastné lásky, .. Jen volnost ... Jste jen vy a miliony kapek ...

Maturita

22. května 2011 v 21:23 | quack |  Různé kecy a můj život
Nebýt toho, že bráška bude maturitu dělat zítra, asi bych článek nepsala. Vím sice, že maturita je v dnešním světě hodně důležitá, ale mě čeká za 3 roky, a tak zatím nějak nad tím nepřemýšlím ..

Malé maturity jsem udělala před rokem, když jsem končila devítku. Pamatuji si, že jsem byla klidná, byly to jen dva předměty - čeština a matematika. Jasně, i tam jsme měli témata, která nikdo nechtěl ... A já si v češtině jedno takové vybrala - Nejstarší památky na našem území. Jó, co bych tehdy dala za jinou otázku. Třeba taková 6. - Božena Němcová, jak tak teď koukám zpětně na témata. Tu jsem uměla dokonale. Vůbec otázky od 5. do 13. byly strašně fajn. Nejhorší byla 1. otázka (památky na našem území), 4. - Národní obrození a 14. - Osvobozené divadlo, vývoj divadla atd. Děs.

V matice jsme témata nějak extra snad ani nevěděli. Tedy bylo nám řečeno, že vždy budou dvě z těch všech, co jsme brali. A já si zas vybrala pro mě nejhorší téma - Úhly a celá čísla. Celá čísla mi byla ukradená, to ano, ale u úhlů jsem si ani za nic nemohla vzpomenout na definice. Příklady jsem měla všechny úplně v klidu, ale definice jsem patlala krásně.

Co už. Nakonec z češtiny za 2 a z matiky s prý hoooodně odřenýma očima i ušima i nosem za jedna. Na matiku jsem měla svoji třídní matikářku, takže jsem věděla, že mi prostě chce dát jedničku .. Ano, měla jsem ji celkem ráda ...

Ale ta maturita za ty 3 roky, když Bůh dá ... :D ... asi nebude tak lehká .. Proto držím všem letošním maturantům pěsti pro štěstí, ať všichni projdou krásně ..

A bráško - Ty to dáš!! Všichni Ti věříme ... :))



Prince of Persia - The sands of time

21. května 2011 v 13:27 | quack
Tak trochu rozšířím tuto rubriku ...

PoP SoT je čtvrtý, ale taky zároveň první díl... Čtvrtý je v řadě Princů, první je v "trilogii".. Ona to vlastně podle mě už ani trilogie není, protože se k ní nedávno přidal díl TFS (Prince of Persia The Forgotten sands). Ale to teď nebudeme řešit.

Jak to začalo?

Ve starodávné Indii jednou Princ a jeho otec, král Sharahaman, objeví dvě cenné věci - Přesýpací hodiny s Písky času a Dýku času. Pak se navrátí do království Azad a darují ho královi. Ten má rádce Vezíra, který řekne, že když se vloží dýka do hodin, uvolní se tak velká moc. Princ tak učiní, ale stane se hrozná katastrofa - všichni se změní v písečná monstra, až na Vezíra (ten má hůl času), Farah (má luk a šípy času) a Prince (držícího dýku času).... Prince a Farah (která je ochotná mu pomoct) tak čeká nelehký úkol - vrátit Písky času zpět....

Princ a Farah si na své cestě vzájemně pomáhají, jsou dokonalá dvojka. Zabíjí spolu všechny písečné příšery a navzájem si otevírají cestu dál. Občas spolu vymění slova. Avšak osud Farah moc nepřeje a tak, když vzala Princovi po romantickém večeru dýku a meč a snaží se tím ubránit před stvůrami, Princ nestihne dojít včas k ní na pomoct a Farah málem spadne do díry. Princ spadl na zem a rychle se snaží chytnout Farah. Podaří se mu zachytit čepel dýky. Drží ji a Farah doufá, že ji zachrání. Princ taky ovšem že. čepel rozřeše Princi dlaň a Farah se trochu posune níž a pochopí, že to je konec. Nakonec Farah spadne a Princ běží dolů k nehybnému tělu. Tak rád by ji viděl zas živou, ale může nad ní jen dřepět. Najednou se začnou přibližovat další protivníci a tak na ně vrhne nenávistný pohled a jde je zničit...

Závěr:

Jakmile Princ znovu zabodne Dýku do hodin, čas se vrátí. Ovšem nějakou záhadou do špatné doby. Princ se objeví znovu v lese a jde směrem k Farah. Jelikož se vrátil čas, ona neumřela, ale neví o ničem, co se stalo, protože se to vlastně nestalo. Princ ji říká celý příběh celou noc. Ráno se v pokoji, kde Princ mluví s Farah objeví Vezír a poslední boj tak začíná... Nakonec Vezíra zabije, naposled políbí Farah, která mu vlepí facku, a tak naposled vrátí čas, jako by se ten polibek nestal, skočí na strom a řekne sbohem. Farah ho ještě naposled zastaví, aby se zeptala na jméno. Ne, ani tehdy se nedovíme ono jméno Prince, odpoví totiž: ,,Just call me Kakulukian." A zmizí. (Což je jakési slovo, co ji říkala její matka - bylo to ve hře)

Tento díl se mi líbil asi nejvíc. Možná proto, že Princ ještě nevěděl, co ho všechno čeká... Strašně se mi líbil hlas, který Princovi někdo propůjčil. Líbilo se mi, jak vždy kecal ve svých myšlenkách a pak řekl: ,,Why am I talking to myself?" :D Prostě to byla sranda... První jsem sice Farah fakt neměla ráda (říkala jsem ji Farizna-Babizna), ale když jsem narazila na hodně nepřátelských monster (které jsem zas přejmenovala na Fujky-fujkáče), tak se mi moc hodila... :)

A teď zas něco ke grafice a podobně. Princ zůstal ve 3D, což je podle mě fajn, každopádně měl o mnoho větší úspěch než PoP 3D... Písničky v pozadí mám už dávno stáhnuté v PC a ráda si je poslechnu. Také lektvary zmizely - Princ pije na doplnění života vodu, buď ze země nebo i z umyvadel.

Našla jsem sloučeninu obrázků, kterou bych nazvala asi "Jak šel čas"... Vlastně ukazují to, jak
Princ postupně ztrácel bílou barvu svého oblečení a oblečení... A naopak získával rány...:



Soul of vagabond

18. května 2011 v 21:57 | quack |  Texty písní a videa
Proč zrovna tato píseň od skupiny Stratovarius? Protože si často zpívám refrén ... :

In silence I scream but no one listens to me
Absolution, salvation, my sins won't leave me be
The first cry, the last breath
We are born to die
This madness neverending
Don't know the reason why
Soul of a vagabond
Illusion, delusion, we are born to live
Temptation, damnation, starvation, deformation ...

Překlad:


Křičím do ticha, ale nikdo mě neslyší
Rozřešení, spasení, moje hříchy mě nenechají spát
První pláč, poslední výdech
Zrodili jsme se, abychom zemřeli
Tohle šílenství nikdy neskončí
Nevím proč
Duše tuláka
Iluze, klam, zrodili jsme se, abychom žili
Pokušení, zatracení, hladovění, netvoření


Tajemné okno - Secret window

15. května 2011 v 18:31 | quack
Tajemné okno ... Možná méně známý film, což je škoda ...

Johnny Depp jako spisovatel už dlouho nemá žádnou inspiraci na knihu, a ještě k tomu je to půl roku, co se rozešel se svou ženou a stále na něj doléhají, aby podepsal rozvodové papíry ... Když si už myslí, že by třeba mohl začít psát, objeví se u jeho dveří tajemný Shooter, který mu vyčítá, že Johnny mu ukradl povídku, ať upraví konec ... Johnnymu se to nelíbí a odmítá jakkoli upravovat svůj příběh ..

Jenže Shooter se nedává, a tak začíná boj na život a na smrt ... Shooter se totiž nebojí zapichovat šroubováky do hlav ... Johnny už celý vystrašený neví co dělat a tak ...

A tak se podívejte na film, protože rozuzlení celého filmu je zajímavé ...









Electro Gypsy

14. května 2011 v 18:40 | quack |  Písně vybrané Lukim (Ukončeno)
Když vám kamarádka v laborkách stále zpívá "Jami jamaha, jami jamaha ... " A pak si to zpíváte už s ní, až se to nakonec dostane k dalším a dalším ... Tak se vám stane to, že když poprosíte o píseň, tak vám přijde právě tato píseň ... Užívejte ..

Savlonic - Electro Gypsy


The place where I live

13. května 2011 v 22:00 | quack |  Různé kecy a můj život
Jak tak koukám, téma týdne "Moje město" a v sešitě úkol do angličtiny na stejné téma ... Tedy se omlouvám, že článeček bude v angličtině ...

I live in Frýdek-Místek. It is a small town near Ostrava. The population is less than 100 000 people, but it is not a village.

It is a nice city. There is a castle named "Frýdecký zámek" and it is a musseum, too. In Frýdek-Místek there are very many parks, it is nice to go for a walk to some of them. There are several churches too. There are lots of schools, but some of them are closed. Near from the centre of the town is a nice place called Olešná. There is an Aquapark and now there is a new trail for roller-skaters and bikers called "Okolo žumpy cestička", ´cause Olešná is not such a nice lake as in past.

Frýdek-Místek is not a famous town, but some famous people there were born. For example Pavel Dobeš, Jaromír Dulava and Irena Pavlásková. There are some festivals too. For example "Mezinárodní folklorní festival", "Sweetsen fest", "Hvězdy nad řekou Ostravicí", and so on ...

I like living there. I think this town is very nice and it has everything. For adreanalin people there are U-ramps under the bridge, for people who like culture there is a cinema with many interesting programmes. And I have good friends there. In my school in Ostrava I have good friends too, but nothing can replace the view from the bridge when I go home or to school and I can see nice Lysá hora. And the sky with milions stars at night you can´t see in dirty Ostrava.

Can anybody go to F-M and live with me?

Když se noční můra stane skutečností ...

10. května 2011 v 21:05 | quack |  Různé kecy a můj život
Ne, dobře, nebyla to moje velká, obrovská noční můra .. Ale i ta malá se počítá, ne?

Zkrátka jsem včera byla po 3 (?) letech u ortopeda ... Fakt divného starého děduly, který ale umí vykouzlit úsměv na tváři ...

První, hned jak mě uviděl, mi začal říkat do lajdáků, ale tak co už, nechápala jsem, na co naráží, a tak jsem to nechala plavat ...

Po různých úkonech typu "předkloň se, vylez na to, sedni si, lehni si, zatni svaly ... " mi začal říkat, co že to s mým úžasným kolenem je ... Nepotěšil mne.

... Před 2-3 lety jsem měla menší nehodu na kole, kdy se mi na Pustevnách podařilo žuchnout tak krásně na kamenech, že mi řidítka a rulka skříply pravé koleno .. A přední kolo se seklo mezi šutry, s kterými jsem nemohla pohnout a noha bolela a chtěla uvolnit ... Jak jinak, brácha s taťkou v čudu přede mnou, maminka zas vdáli za mnou ... Peru se tak s tím kolem a kolenem a kameny ... Čekám, kdy rupne kolo, koleno nebo kámen .. Ječím ... Naštvu se a kopnu pořádně do kamene a ten se konečně odválí a mé kolo se konečně pohne a uvolní mé ubohé již krásně zdeformované koleno ...

No, asi nemusím psát, že jsem pak měla obtíže s pohybem .. :D A chodila jsem asi na své první rehabilitace ... (Nepamatuji si nějaké před tím ... )

Koleno se nějak spravilo, s tím, že pokud jsem fakt moc poskakovala a běhala, tak se bolest na pár dnů vrátila ... Jenže jsem to asi nechala zajít moc daleko s tím, jak mé pravé koleno schytává každou mou blbost, jako třeba chytání míčů v tělocviku, kdy ho prostě pro družstvo musím chytit ... A moje kolínko je zase v háječku ...

A tak jsem tedy byla včera u ortopeda ... A mám něco s tak úžasným názvem, že to ani nepřečtu, ale dá se to shrnout v krátké větičce - Moje češka se dře s koncem stehenní kosti ... Ne, není to příjemné ...

Ne, neměla bych běhat, dřepět, klečet, chodit moc poschodech a dělat další úkony, kdy se ohýbá koleno, měla bych nejspíš jen ležet a čekat, než se mé koleno trochu zotaví .. Rehabilitace mám zpátky a mám první uvolnění z tělocviku ... Do konce roku ...

A to mě právě štve ... Já, co tak ráda skáču pro ty míče, poletuji furt někde, si nemůžu snad ani zapinkat ...

Ale co, zákazy jsou od toho, aby se porušovaly ... A tak jsem si s rodiči dnes vyšplápla na kole ... 26 km jen tak .... Koleno v háji, spíš tedy ta češka ... Ale co už ... Stejně si chci pořídit ortézu, která mému kolínku pomůže, tak se může aspoň těšit na nějaký ten klid ... A třeba mi pomůže a pan doktor ze mě bude mít radost ... :))

Rozvržení školních hodin - souhlasíte?

3. května 2011 v 19:11 | quack
Všimla jsem si, že jsem zapomněla na tuto skvělou rubriku - Kecafon ... Zde máte ještě lepší možnost napsat svůj názor, protože tady vždy leží otázka ... A dnešní?

Myslíte si, že je dobré mít rozvrh hodin cik cak, který nedává smysl, když třeba píšeme z matematiky a hned na to máme tělocvik, přičemž následuje test z dějepisu ... ? Napadá mě, jestli by nebylo lepší mít třeba měsíc v kuse matematiku, pak češtinu, pak biologii/přírodopis ... Ono by to bylo v mnohém horší, ale zase látky bychom lépe probrali, neplancalo by se nám y=ax*b v renesanci a nestával by se tak často velký zkrat při písemkách ... Bylo by fajn mít třeba týden tu matiku, přičemž bychom střídali učitele, ať nám každý vysvětlí látku po svém a my bychom tak neměli zbytečný chaos v jednoduchých věcech ..

Jaký na to máte názor? Vyhovuje vám rozvrh cik-cak? Nebo byste chtěli změnu?

Pište do komentů .. :))

Drabblíky ze školy ...

3. května 2011 v 17:20 | quack |  Různé kecy a můj život
Dnes jsme měli supl na biolu a učitelka řekla, že se máme něco učit, že biolu normálně neučí, ale jestli budem hlučet, tak nám dá redoxní reakce ..

A tak jsem poslušně seděla a poslala sešit Zdeňce, aby mi napsala 5 slov ... Kritika, zásuvka, revoluce, sedm, roleta ..:

Seděla klidně, s úsměvem na tváři,
milá kritika ji svět vždy rozzáří,
začala se červenat a krásně se smát,
on chtěl by její celý život znát ..

Vstal z křesla a poodešel,
nevěděla, kam jdem začala panikařit,
přemýšlela, jestli něco špatně udělala .. ?
Nechtěla tento večer nějak zmařit ..

On však mezitím do zásuvky strčil šňůru,
přehrávač začal hrát Lásko má já stůňu,
ona se podivila, co to má být?
Tóny zaplnily celý její byt.

Přemýšlela, co bude následovat,
Revoluce v posteli .. ?
Vybavil se ji film.
Umlkla, pak začala ho sledovat.

Tiše k ní přisedl, mile se usmál,
že je velice krásna, opět a zase uznal,
sedm polibků věnoval ji směle,
z jejích úst ozvalo se "ách" oněměle.

Už padly rolety, už jen svíčky svítí,
na posteli ležela spousta krásného kvítí,
přinesl si ji tam v náručí u sebe,
další část už je nemravná pro Tebe .. :D

A druhou pětici slov jsem získala od Martina a Jawora .. Drak, magie, růžová, mrakodrap, okurka ... Tady jsem už ale nechtěla skládat nic tak .. tak ... jako u Zdeničky .. xD

V lese, kde nikdo není živý,
zlé umyvadlo se mrtvolami živí,
když vše stráví, růžovou tekutinu vypustí,
která pak postupně do okurkové zahrady vyústí.

Zahradu okurek zlý drak hlídá,
ve dne pak magii okurky provozují,
k nim se pak mrakodrapové obyvatelstvo přidá,
jelikož z okurek překrásní ruce navazují ...