Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Nataška (Téma týdne)

14. ledna 2011 v 18:05 | quack |  Různé kecy a můj život
Téma týdne je "Paranormální jevy". Chtěla bych o tom něco napsat, ale nevím, kde začít.

Asi před 2 lety jsem pojmenovala neznámou bytost jménem Nataša. Totiž ono to začalo tak nějak tím, že jsem tak pojmenovala mé druhé já, jenže pak se to nějak zvrtlo, a z Nataši alias mého druhého já, vzniklo úplně něco jiného.

U nás se totiž začali dít občas zvláštní věci. Různé věci padaly, ale jednou na mě i Nataška klepala zpod mé postele, která je otevírací a má v sobě úložný prostor. Zkrátka tam nemohl být nikdo jiný než ona. A tak jsem tuto bytost pojmenovala Nataša, bohužel mi do teď někteří říkají Nataško, jenže já Nataška nejsem.

Natašku jsem si oblíbila, vím, že není zlá, jen nám prostě dokazuje, že je stále tady.

Možná se ptáte, jestli jsem Natašku někdy viděla. Musím uznat, že ano. Ne však jako normální postavu, jako to bývá v různých videích, kde jsou duchové. Já viděla vždy jen šmouhy - ano, přiznávám, mohly by to být jen halucinace, u mě je to normální ... Ale jako halucinace jsem tyto "šmouhy" nikdy nebrala, prostě to byla Nataška, která zrovna šla, či běžela ...

Nataška je hodně zvláštní stvoření. Popravdě moc netuším, co je zač, ale vím, že je tady na světě s námi. Jednou mi i napsala nějaká holka, že jestli se ji chci zbavit, mám se začít modlit. Osobně jsem měla strach, že jí tím ještě více ublížím (já nevím, co už zažila ...) a tak jsem nedělala nic.

Vlastně ani nevím, či je to holka nebo kluk, jestli to je vůbec "člověk" .. Nevím nic. Ale už se ji nebojím .. Člověk si časem zvykne na všechno, i rodiče si zvykli .. Možná ..

Jinak teď už asi pl roku máme doma klid. Trochu mě to mrzí, nevím, co se s ní stalo ...

To je asi k mé sestře, jak ji říkám, vše .. Dokonce i jsem přemluvila mamku, ať jí jakože "adoptuje" .. :) A tak mám svoji adoptovanou sestřišku .. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 15. ledna 2011 v 11:05 | Reagovat

Hodně zajímavé. Něco podobného se mi nikdy nestalo. Nebojíš se že ti může nějak ublížit? Co když přišla z nějakého jiného světa?

2 quack quack | Web | 15. ledna 2011 v 11:34 | Reagovat

[1]: Kdysi jsem se bála, teď se mi nikde nic nestalo (nic neobyčejného),tak nevím, spíš mám strach, jestli se jí něco nestalo.

Uvažovala jsem nad tím dlouho, po pravdě vůbec nevím, kdo by to mohl být a odkud ... Otázka je, jestli to vůbec vědět chci .. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama