Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

My dream - z hodiny angličtiny

27. ledna 2011 v 19:46 | quack |  Různé kecy a můj život
Napíši tady text v angličtině, který jsem psala s kamarádkou ve škole ... Měli jsme určená nějaká slova, ale stejně jsem si to přizpůsobila, aby to skončilo tak, jak jsem chtěla .. Uvažuji, jestli Vám tady dát překlad, myslím, že jsou to jednoduché věty, ale tak překlad najdete po otevření celého článku ... 

My dream

I was in the city in my dream. It was very dark. I saw a castle on the mountain near this city. I was going to centre on the square, when a bat flew above my head. I was scared. I went to a pub. There were very many people and they were drinking. I saw a woman. She looked like a witch. I think she was a waitress. I run away. There was a strange man outside. He was wearing a black coat. I think he was sad and not very old. Maybe he was thirty years old. He had a nice whistle in his hand. He was mysterious. After a few minutes he took his whistle and put it into his mouth. He was playing a nice loud magic song. I was standing on the street and I had to listen to song. Everybody was on the street with us. He was still playing and we followed him. He went with us to the chasm. I knew that he was Pied Piper ... And with this though I woke up and I heard beating of my heart in my room.


Můj sen
(Totálně volný překlad ... )
Ve snu jsem byla ve městě. Byla velká tma. Viděla jsem hrad na hoře, která byla nedaleko toho města. Šla jsem do centra města na náměstí, když mi přeletěl netopýr nad hlavou. Byla jsem vystrašená. Šla jsem do hospody. Bylo tam velmi mnoho lidí, kteří pili. Uviděla jsem ženu. Vypadala jako čarodejnice. Myslím, že to byla servírka. Utekla jsem. Venku byl podivný muž. Měl na sobě černý kabát. Myslím, že byl smutný a ne moc starý. Možná, že měl třicet let. V ruce měl krásnou píšťalu. Byl tajemný. Za pár minut si vzal píšťalu a dal si ji do úst. Hrál velmi krásnou mocnou kouzelnou píseň. Stála jsem na ulici a musela poslouchat píseň. Všichni stáli na ulici s námi. Stále hrál a my ho následovali. Šel s námi k propasti. Věděla jsem, že je to krysař... A s touto myšlenkou jsem se probudila a slyšela jsem bití mého srdce v mém pokoji. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama