Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

19. 1. 2011 - Hra o čas

19. ledna 2011 v 17:11 | quack |  Deník obyčejné středoškolačky
Milý deníčku,

dnešní ráno bylo zajímavé ... Mamka mě odvezla na nádraží do Lískovce, kde jsem čekala na vlak.

Sluchátka mi přenášela hudbu z mobilu do uší a já čekala a čekala ... Najednou mi došlo, že rozhlas na nádraží něco hlásí.

,,Opakuji, vlak bude mít asi 15 minut zpoždění!"

No to snad .. !

Přemýšlela sem co teď a v desetině vteřiny mi bliklo hlavou, že napíšu mamce, jestli se pro mě nevrátí a neodveze do školy. Za chvíli přišla SMS s kladnou odpovědí. Sebrala jsem se a odešla z nádraží. Vyšla jsem směrem k budově, kde mamka pracuje a mžikala na každé auto. Pak jsem konečně poznala to naše a vzápětí do něj nastoupila.

Bylo už celkem moc hodin a já měla strach, že to ani tak nestihnu .. Mamka uvažovala, kde mě vysadí a já stále mrkala na hodiny, kde se pohybovaly ručičky ... Připadalo mi to, že s každým mrknutím se pohly o šílený kus... Připadalo mi to, že to všechno bude zbytečné, zavřou mi šatnu, ta paní bude nadávat, že je to moje vina a pak mě už ani nepustí do laboratoří ... Myslela jsem, že bylo lepší, kdybych šla domů a přijela až na tělocvik po labkách ...

Mamka pak sledovala cestu, kde by se dalo zastavit ... Čas se zastavil se mnou. Nebylo to možné, jedna tramvaj mi projela za zády ... Naštěstí jsem stihla tramvaj za ní a tam byla Nikča a Adél, tedy i Lukáš, terý mě krásně ignoroval (jako já nevím ... ) a tak jsem s holkami stojícími vzadu pokecala a cesta utíkala ...

Dojely jsme ke škole, kde nám Lukáš, v tramvaji sedící někde někde, pro jistotu zdrhl ... Aspoň ale šatna byla pak otevřená a nějak jsem s Kamčou došla až k labkám, kde byli ostatní. Rychle se převlíkla a pak s někým kecala, když mě někdo začal tahat, že už mám být dávno v labce .. A tak jsem šla ...

Tímto má můj závod s časem skončil ... I když jsem ráno byla vítěz já, odpoledne mi to spočítal a já čekala půl hodiny na vlak ...  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MíšaSnowy MíšaSnowy | Web | 19. ledna 2011 v 19:20 | Reagovat

Tak to jsi měla nakonec štěstí ;-)

2 quack quack | Web | 19. ledna 2011 v 19:33 | Reagovat

[1]: Ano, ale tak tak ...

4 quack quack | Web | 30. ledna 2011 v 11:22 | Reagovat

[3]: Si mám jako zahrát hru s autkem? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama