Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

22. 10. 2010

23. října 2010 v 13:49 | quack |  Deník obyčejné středoškolačky
Jó tak včera byl také zajímavý den. Zvlášť to ráno. :)

Vstala jsem - No ... Probudila jsem se o půl hodiny později než jsem měla. A tudíž mně ujel první vlak, kterým jsem měla jet. Řekla jsem si, že je to fakt super a rychle vyskočila z postele, i když jsem věděla, že ten vlak už fakt nestihnu.

Věděla jsem, že mám čas i nemám čas. :D Bylo to velice zvláštní. Vyšla jsem a šla pomalu směrem k nádraží. Přibližovala jsem se k němu a najednou jel vlak do Ostravy - on měl zpoždění! Kdybych šla rychleji, jako chodím normálně, tak bych ho normálně stihla!

Došla jsem na správné nástupiště a věděla jsem, že to bude všechno o fous.

Asi za 10 minut jel můj vlak. Nasedla jsem a jela.

V Ostravě jsem byla asi o půl osmé. Škola se zavírá 7:55 a pak se otvírá 8:10. Tramvaj jede asi 15 minut. Ke škole jdu od tramvaje asi 5 minut. Tramvaj jela 7:35. Zkrátka všechno úplně o fous.

Tramvaj přijela a já do ní rychle skočila a u každé zastávky jsem se strachovala, jelikož mi to připadalo jako celá věčnost.

Na mé zastávce jsem vysedla a rychle pospíchala ke škole. Naštěstí ještě nezavřeli dveře, jinak bych to nestihla. Ve škole jsem byla 7:57.

Poprosila jsem jednu paní, jestli by mi otevřeli šatnu, jelikož šatnáři už dávno zavřeli. Ta mi řekla, že se nemám divit, že už je hodně hodin, a že jdu pozdě a tak dále. Tak jsem se ji omluvila, že dojíždím, a že za to může vlak, a tak a ta se vtipně zeptala, odkud že to jako dojíždím, s pohrdavým tónem v hlase. Tak jsem hrdě řekla, že jsem z Frýdku-Místku. Neměla na to co říct s jedem v hlase a tak řekla jen:

,,Ale to je Váš problém!"

Pak mně dala ten klíč, napsala si mé jméno a pustila mně. Rychle jsem se přezula a hodila bundu na věšák a šla jsem zase za ní. Poděkovala jsem ji a utíkala do třídy.

Ten den jsme psali 3 testy. A měli 5 hodin. Psali jsme v prvních třech hodinách a kupodivu z nich budu mít 3 jedničky! :D Takže vlastně celkem fajn den.. :D

To je tak vše k tomuto dni. Tak zase někdy příště... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Rose Hanka Rose | Web | 23. října 2010 v 14:55 | Reagovat

No nechtěla bych takhle pospíchat do školy a pak se dobývat do školy :D Ale jinak dobrý ;)

2 quack quack | 23. října 2010 v 17:33 | Reagovat

Já jsem se pořád strachovala, že mi zavřou před nosem... :-D Naštěstí jsem to tedy stihla... Ale opravdu o fous... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama