Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Zatím jsi ten, s kterým chci žít...

21. července 2010 v 21:46 | aktakru |  Mé básně
Ach jo... Viděla jsem ho po roce a zas se mi nějak zalíbil... Ale tentokrát to bylo lepší než před tím... Básnička není dokonalá, ale aspoň trochu popisuje, co teď ve mě je... :)

Proč ses na mě usmál?

Proč jsi stranou nestál?



Byl jsi přímo přede mnou

a věděl jsi, že mé tělo

s tvým se obejmou....



Koukal ses na mě a usmíval.

Já jsem se koukala na Tebe...

Po večerech jsem sama koukala na nebe,

možná ses na něj taky zrovna díval...



A teď - po těch krásných zážitcích,

vím, že je pozdě na nějaký vztah,

asi se už neuvidíme,

tělo druhého neucítíme,

moc mi chybíš, třeba to víš,

možná, že časem pochopíš -

proč dívala jsem se na Tebe stále,

občas jsem měla namále,

jednou jsem málem na Tebe už vykřikla:

,,Hej! Tady jsem!"

Ale co by mi to pomohlo...



Já jsem jen jedna holka z několika,

možná dokážu zaujmout třeba očima,

Tebe jsem možná zaujala,

proč mi to neřekneš?



Ani nevíš, jak ráda bych zas slyšela Tvůj hlas,

nebo si jen přečetla nějakou zprávu,

jak ráda bych se koukla do Tvých očí,

skrytých pod desítkami řas!

Možná, že potřebuješ ještě čas...

Kam spěchat? Život je dlouhý,

a můj život z několika miliard jeden pouhý,

třeba k sobě vůbec nepatříme,

jiné človíčky si oba opatříme,

ale bylo by fajn s Tebou být,

zatím jsi ten, s kterým chci žít...



Asi jsem už blázen, ale po té, co jsem Tě objala,

stále cítím Tvou vůni,

doprovází mě mým dnem,

a bude tu,

dokud se nestaneš zas jen snem...



Kdo ví, kdy zas na Tebe zapomenu...

Minule to trvalo půl roku

a to jsme se ani neobjali a nevyfotili,

ale teď zas přecházím na střední

a budu mít všeho až nad hlavu...

Třeba mi to pomůže zapomenout,

a když budu zasněná,

zkusím sama sebe napomenout....



Jediné co si přeju, je to,

aby ses buď stal minulostí,

a nebo abys byl můj sen z masa a kostí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama