Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Duben 2010

Je po všem....

26. dubna 2010 v 20:57 | quack |  Různé kecy a můj život
Tento článek je hlavně o mých přijímacích zkouškách i s mými myšlenkami psanými v uvozovkám tímto způsobem...

Několik posledních týdnů a měsíců většina žáků 9. tříd trávila trénováním na přijímačky... No a
dnes už mají všichni po všech přijímačkách a většina z nich už ví, kam půjde dál na školu...

Já jsem byla na přijímačkách dnes... 26. dubna 2010... Tento datum si pamatuji už asi dva měsíce, možná víc... Už tehdy jsem věděla, že dnešní den příjde a rozhodne o mnoha věcech - jestli jsem se dobře připravovala, jestli na ten obor nakonec půjdu, jestli jsem aspoň trochu chytrá, ... Mno... Uteklo to strašně moc rychle... Stále jsem si říkala, že se na nějaké to opakování podívám i mimo školu... No ... Skutek utek... Nějak jsem se na to trochu vykašlala... I napříč tomu, jsem dnes dopoledne byla celkem v klidu a vůbec mi nedocházelo, že tato zkouška je nějak důležitá...

Ráno jsem normálně vstala... Ale nenormálně brzo (aspoň pro mě..). Normálně vstávám mezi 7:15 - 7:30 ... :D ... Dnes jsem vstala v 6:30 ... A v 6:45 už na nás zvonil děda... Totiž my jsme jeli jeho autem, protože náš Leošek je nějaký nemocný, když jede rychleji, než 5O km/h tak se třepe... No a tak jsem si dobalila poslední věci a vyšli jsme k autu...

Mé přijímačky se konaly na škole v Ostravě. Byla jsem tam celkem brzo - byla jsem tam jako první... Taťka mě doprovodil dovnitř do školy a tam jsem pak šla k celkem na pohled fajn skupince studentů a oni si tam našli mé jméno a podle jakéhosi čísla mě jeden kluk chtěl doprovodit do třídy.... Jenže můj taťka se chtěl rozloučit a tak řekl: ,,Počkej! Pojď sem! Tě musím ještě poplivat pro štěstí!" A tak jsem mezitím k němu došla a poplival mě pro štěstí, což způsobilo velký záchvat smíchu u přihlížející skupinky studentů a mě vykouzlilo úsměv na tváři... Pak už mě taťka nechal odejít a naposled mi zamával, než vyšel ze dveří a zmizel mi z dohledu...

Kluk mi naznačil, ať jdu do třídy, kde u notebooku seděl další kluk. Něco zamumlal a já si šla sednout úplně do zadní lavice... Vytáhla jsem si na lavici pouzdro a pak mobil a začala jsem si psát s mamkou SMSky. Ta mi pak napsala, ať nebalím kluky a raději se pomalu soustřeďuji na to, co mě čeká. Za chvíli přišel další kluk, který si sedl asi 2 lavice přede mne. Zanedlouho po jeho příchodu se ve třídě objevila podezřele rozjařená, rozesmátá a hlavně hlučná skupinka, která na celou třídu řvala něco v tom smyslu, že nám nezávidí, že musíme psát přijímačky a že prý to je strašně těžké a že nechápou, proč chceme na tuhle školu... No neříkám, že to bylo příjemné... Byli to nějací ... tupci... Jakože jestli budu mít takovou budoucí třídu, tak to bude fakt úžasný... (mysleno ironicky)

Potom někdy naštěstí odešli a tak už jsem nemusela hrát, jak jsem strašně zaujatá mým mobilem a mohla jsem ho odložit a nudit se a čekat dál...

Zanedlouho pak přišla Tamara, tak si sedla přede mě a pokecaly jsme... Pak přišla učitelka a začala už kecat o těch přijímačkách, což jsem nechápala, protože nás ve třídě byla asi 15... No, ale nikdo už nepřišel...

Potom jsme čekali až někdo donese naše kódy, abychom mohli začít psát... Jakmile přišli, každý si utrhl svůj kód, který pak přepsal na papír pro výsledky a mohli jsme začít...

Jelikož už jsem byla předtím na zkušebních přijímačkách, věděla jsem, co mě asi čeká... Byly to 3 části - matematika, čeština a přírodovědný přehled. Na tohle celé jsme měli 1 hodinu přesně...

Když nám to rozdávali, začala jsem si říkat: ,,Vždyť já nic neumím, to bude trapas! Všichni v pohodě dají přijímačky, jen já ne... To na mě budou všichni čumět, že jsem to nedala... Okay, matiku umím, češtinu jakžtakž, ale ten přírodovědný přehled? Vůbec mě nenapadlo se na něco kouknout..." A tak dále...

,,Otevřete obálku, vyndejte zadání a pomocné papíry a můžete začít..." Po této větě se všichni vrhli na své obálky začali počítat... ,,První příklad? - Pohoda... Druhý, třetí... Jo, to půjde, pokud to nemám blbě... A bacha, první zádrhel - a zase blbý zlomek jako předtím... Měla jsem se na to podívat... " Tak tohle byly mé myšlenky během počítání... A pak přírodovědná část... "doplň jednotky k veličinám"... ,,Délka, to je metr, objem, krychlový metr... Co je u tlaku? To je... Pascal? Ach jo, další zádrhel... Tak vylučovací metodou... Mno kdybych neměla vokno, tak by to bylo lehčí... Jak si asi vede Tamara? Pascal... Pascal..." Nakonec jsem to vyřešila a po pár dalších úkolech jsem dorazila k češtině - ,,Ó jéjej... Má málo oblíbená přísloví... Bezva... Myslím, že tu mám třetí zádrhel... Mno nachvíli se od té češtiny odreaguji a zkusím znovu ten zlomek... Tři lomeno dvěma... Jó! Mě to vyšlo! Super, matiku a přírodovědnou část mám celou... Ještě tu češtinu... Co je to "pejřka"? To tam nemohli dát něco novějšího?" Nakonec mi v češtině chybělo synonymum k "pejřce" a jinak jsem měla všechno... Ale věděla jsem, že tam mám chyby... Minimálně v češtině... Matiku bych měla mít dobře... Podívala jsem se na hodinky a ejhle! Ještě mám 2O minut čas... ,,Co teď? Učitelka sedí a občas se zvedne... Budu si kreslit jako vždy... Jedna postavička... S kulatou hlavou.... Co ji mám napsat do bubliny? Co by tak mohla říkat?" Když jsem zvedla hlavu, mírně jsem se lekla učitelky, která zase obcházela třídu a právě stála u mé lavice a zůstala stát... ,,Jak dlouho tam stojí? Baba jedna, ani si kreslit nemůžu, nebo co? Zakázala nám pít, jíst, cokoliv vytahovat, mít pouzdro na lavici... Dokonce kontrolovala papírové kapesníčky... A ne, kreslit nezakáže, už pokračuje v cestě..." Po chvíli kreslení jsem zjistila, že uplynulo jen 5 minut...

,,Ty hodinky si dělají srandu? To muselo být aspoň 10 minut... To není možné... Proč nám zakázali odejít?" Vždyť už to dávno mám... A nic už dopisovat nebudu... Stejně nevím, co to nějaká "pejřka" je... Mno tak další postavička bude na dolní části papíru... " ,,Ještě máte 5 minut..." řekla učitelka a já věděla, že těch 5 minut bude stejně utíkat pomalu... I za těch posledních 5 minut ještě někteří dopisovali odpovědi, což jsem koukala... ,,Asi se taky moc nepřipravovali... Aspoň nejsem sama... By mě zajímalo, s kým z nich budu asi chodit už za pár měsíců do třídy... Jestli budu přijatá.." ,,Tak, prosím odložte propisky a ..." Učitelka nám začala dávat pokyny a všichni plnily její rozkazy... :D ... Pak řekla, že nás odvede dolů... Začala jsem se bavit s Tamarou, jak to vidí a tak.... Pak jsem se rozloučila s tou učitelkou a vyšla ven z té, celkem krásné, školy... Mé budoucí školy...

V září to už bude prostě jen škola... Můj osud je jasný... Ta škola je "moje" střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a gymnázium.... Akorát ten obor není jistý... ,,Kam půjdu, když mě příjmou i na lyceum? Jůva, já nad tím uvažuji fakt brzo... No, třeba mě na lyceum nepříjmou a já budu mít obor Aplikovaná chemie.. Ale to Přírodovědné lyceum by bylo asi lepší... Jáááj, to je těžká volba... No zatím to nechám tak a až budu vědět výsledky, tak se budu rozhodovat..."

Taťka mě čekal před školou a hned se ptal, jak to vidím... ,,Mno... Jak to vidím... No zas tak moc bledě ne.. Myslím, že jsem napsala celou matiku dobře, přírodu taky jakž takž a češtinu aspoň z poloviny mám též dobře..." ,,A co tam byly za otázky?" ,,No tak v matice příklady, v přírodovědných předmětech byly takové úkoly jako rozdělit dané látky do směsí, sloučenin a prvků, určit jednotku k veličině a tak a v češtině byla přísloví, nějaký úryvek z knihy a k tomu úkoly a podobně..."

Pak jsme jeli domů a já neustále aktualizovala webové stránky školy a čekala na výsledky... ,,Kdy už to tam bude? Já už to chci vědět... Už je odpoledne..." Bylo něco okolo 14:15 a já znova aktualizovala stránku... ,,O-o-on-ono- ono to - ono to tam - ono to tam je!!!! Otevři se! No - no do pr... prkýnka... Já jsem ... Já jsem.... Já jsem p ... př ... přija... přijatááááááá!!!" Vyskočila jsem z gauče a utíkala k taťkovi a řekla, ať hádá... ,,Jsi přijatá...!!!!" ,,Jóóó!!! Jsem 3.-4. !!! Jdu to zavolat babi, jsem ji to slíbila..."

Hovor s babičkou asi nikoho nezajímá, jen řeknu, že jsem v pozadí slyšela dědu, jak říká, že to věděl... Když jsem volala, přišla domů mamka a říkala, že tam výsledky, ještě nejsou... Ukončila jsem hovor a řekla mamce, že jsem přijatá... Pak do obýváku přišel taťka: ,,A kam teda půjdeš? Lyceum, nebo chemie?" ,,No, to mi tedy vážně nedošlo, že se už musím rozhodnout... Co budu dělat?"

Zbytek dnešního dne jsem povětšinou strávila uvažováním nad otázkou "Kam tedy?" Ale taky jsem uvažovala nad tím, jak se mohlo stát, že najednou celá třída ví, kam půjdou na školu a při tom před chvíli ještě nikdo nic nevěděl... Už se prostě totálně rozcházíme... Už nebudem nikdy celek, už se pohromadě asi nikdy neuvidíme... Tento rok je náš poslední... Je po všem... Je konec těch krásných, občas hooodně stresových devíti let na jedné škole... Je konec... Všechno jednou končí... A už teď to bolí... Už teď vím, že Denda, Aďa a další chtějí na jinou školu... Na stejnou školu chce jít Sisa, ale otázka, jestli bude na stejném oboru a jestli vůbec bude přijata... Ale všem ostatním mohu rovnou říct "sbohem, těšilo mě, byl(a) jsi fajn".... Myslím, že tomuto tématu věnuji ještě i jiný článek....

Mějte se... A jestli jste tohle celé přečetli, jste dobří... :D

Kreslené obrázky - Johnny Depp

18. dubna 2010 v 19:05 | quack
Už jsem tu dlouho nedala žádné kreslené obrázky... :)


Emo houbičky

18. dubna 2010 v 18:56 | quack
Zjistila jsem, že jsem už dlouho nedala žádné obrázky, nepočítám-li občasné fotky u článků, a tak tu přidám obrázky... :)

Emo houbičky jsou povětšinou smutné, ale dovedou být i veselejší... :)


Dredy čili dready... :)

6. dubna 2010 v 20:18 | quack |  Různé kecy a můj život
Ahojte...

Takže slíbený článeček o dreadech... :D :D

Něco o původu a podobně...:

Dready, také známé jako dredy, v angličtině dreadlocks, se dají přeložit jako "hrůza" :D Což možná někteří z Vás, ne-li všichni, chápou a taky se tím objasnil autorův pohled na tento účes. :D Ale žádná hrůza to není, jen když se o ně nestaráte.. Pak vznikají pomluvy, jako třeba, že to je "špinavý" účes, že tam jsou breberky a že je nosí jen feťáci... Jako to promiňte, ale přece to nemůsí nosit jen feťáci, já žádnej feťák nejsem!!! :D Tak a odkud tedy pochází? Jejich původ je asi z Egypta, Indie (kde BTW i občas Bůh Šiva může být s dredama na hlavě), no prostě v Africe, kde je nosili především otroci. A v oblasti Jamajky se šířily společně s druhem víry, tzv. rastafariánstvím. Největším šiřitelem je pravděpodobně - No hádejte kdo asi - Bob Marley... :D

Tak, to by bylo na úvod... A teď - Jak si myslíte, že vznikají?

Způsoby jsou dva - přírodně a uměle... :D Přírodní... Možná někoho teď napadne, že si do vlasů dáte kytičky a bude to... :D :D xD xD Ale není to tak... Přírodní dredy se vlastně dělají samy, jen jim občas pomůžete... Jednoduše tedy necháte vlasy tak - nebudete se česat a umývat je jen příležitostně... :D Pro ty, co by tohle nepřežili je tu ta druhá - mnohem bolestivější, dražší, ale rychlejší metoda - umělé udělané... Ty se pak buď jen cuchají a utahují, nebo se háčkují, nebo obojí, někdy se přidávají různé gely, nebo co to je, ale není to vždy potřeba, někteří dredaři si na to stěžují, někteří vychvalují... Těžko říct...

Jak jsem si udělala Fialku (1. dred) tak se mě kámošky ptaly, zda to jsou mé vlasy... Ano, jsoou moje a často si taky takhle lidé mýlí dredy s umělými vlasy... Některé dredy jsou umělé, pokud člověk o to stojí a chce třeba prodloužit vlasy... Když o to někdo stojí, jsou mu normálně zadělané umělé dredy do vlasů. To má i další výhodu - mohou mít různou barvu... Jo, ty jsem chtěla, ale nebylo mi to dovoleno... :( :D Mohou být vyrobeny z vlny, nebo z kanekalonu, či chemlonu... A taky se dělí do dvou skupin - Silky dredy a pseudodredy... Silky vám na hlavě zůstanou, stejně jako přírodní dredy, na doživotí, pokud se neostříháte, nebo pokud se nebudete mučit v koupelně s množstvím kondicionérů... Za to pseuda můžete, a po půl roce musíte sundat, pokud je nechcete navěky, protože po půl roce se vám u kořínků začnou dělat vaše dredy a ty se musí rozmotat, pokud je tedy nechcete... Ta pseuda jsem chtěla, ale nebylo mi to dovoleno... A ještě doplním, že když je sundáte a budou ještě v dobrém stavu, tak je můžete opět "nahodit" na hlavu.... :D Tak, ještě něco? Mno budu pokračovat jinak... :D

Péče o dready

I když si beztak říkáte "Proč to tu chce psát? Vždyť se to nemyje a nebo se to myje normálně..." jak kteří ví, co to obnáší... Ne, není to nic složitého, prostě když máte na hlavě čerstvé dredy, tak je aspoň měsíc nemyjte! A pak za tři týdny a žádný normální šampón! A už vůbec ne kondicionér! - vždyť ten umožňuje snadnější rozčesávání! Takže hezky březové, lipové nebo prostě takovéto šampóny, které jsou v takové velké tubě a myslím, že nejsou úplně drahé... A když si dredy umyjete, vysušte je do sucha... :) A každopádně choďte pravidelně na doháčkování... Pokud to tedy neumíte sami... Protože když se o ně nebudete starat, tak budou vypadat škaredě a pak vznikají pomluvy... A zvykejte si na dotěrné otázky lidí... :D :D Jo a nemyslete si, že dredy budou hned vypadat jako dredy, ono to někdy trvá dost dlouho, než z nich vzniknou ty krásné dredy... Ale hlavu vzhůru, časem se budete moct víc a víc pyšnit... :D A pokud jedete k moři - šupky dupky do vody! Dredy milují slanou mořskou vodu.. :)

Tak... Co ještě napsat? :D Cena? Mno neptejte se... Je to jak kde, většinou je to pár tisícovek... 2000 - 6000 ... Záleží na hustotě vlasů, na délce a pod. Pokud je chce levně - udělejte si pár sami... Nemusí být tak kvalitní, ale i tak, jestli si najdete nějaké návody, nebo budete prostě pořád jen zkoušet, časem se povede... ;) Jinak vám je udělají ve speciálním salónu, na netu najdete spoustu ochotných lidí... ;) :)

Asi chcete i nějaké obrázky, že? Mno sice jsem nechtěla nic kopírovat, což se mi povedlo, všechno jsem si upravila, ať nikdo nenadává a nevletí na mě... :D A taky mi to trvalo pěkně dlouho to sepsat... :D :D Takže nějaké fotky:
Tu první fotku jsem našla na http://kotik.kvalitne.cz/dredy-foto.html
A tu druhou na http://kylesqasweetdreams.blog.cz/0711/o5

Tak snad se vám teď dredíky taky líbí, není to nic škaredého, nechápu, žo to někoho odpuzuje... :D :D Neříkám, že všechny jsou úplně nádherné, ale většina z těch, co jsem viděla byla nádherná a úžasná... :D :D :D

Jaké jsou tedy vaše názory teď?

Tak se zatím mějte...

Dredům zdar! :D

Zase změna vzhledu... :D

6. dubna 2010 v 18:01 | quack |  Různé kecy a můj život
Ahojte...

Tak jsem si řekla, že zase trochu pozměním vzhled tohoto blogu... Červená mě už nějak nudila a tato bílá ho zase trochu rozsvítí... :D Jaká barva bude asi příště? Máte nějaký nápad? A jak se Vám líbí tahle kombinace? Jo a omluvte mě za ty žluté měsíce, ale prostě žádný zářivě bílé měsíce jsem nenašla, jelikož jsem je ani nějak zvlášť nehledala... :D

Když už tak mluvím o vzhledu, pozměním otázku... Jaký máte názor na dredy? Já mám jeden dred na hlavě už 3 týdny!!! :D To už je dlouho... :D Aspoň pro mě... A jmenuje se Fialka.. (Na počest skvělému ... A co Vám to vůbec říkám? Kdo ví, ten ví, kdo ne, tak se to asi nedozví, leda, že by čmuchal a koumal... :D ) A budu mít druhého asi za 2 týdny... :D Ne, nejdu do žádného salónu, dělám si je sama, ale příští týden - jestli se nemýlím - jedu se třídou na soustřeďko a půjdem na bazén a dopadlo by to ujetě... Už to vidím! :D :D ...

No a tak mě napadlo - co vlastně víte o dredech? Jaký máte názor? Líbí se vám? :D Znáte nějakého dredaře? (Kromě mě.. :D Ale já dredař nejsem úplně na sto procent...) :D

Pište komenty a zanedlouho se snad dočkáte článku o dredících, jestli se mi bude chtít, jakože musí a basta! :D :D Když tak mě uhánějte...! :D

Zatím ahojte!