Improbe amor, quid non mortalia pectora cogis? - Krutá lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce?
....Most people think time is like a river that flows swift and sure in one direction. But I have seen the face of time and I can tell you they are wrong. Time is an ocean in a storm. You may wonder who I am or why I say this. Sit tight and I will tell you a tale like none you have ever heard....

Únor 2010

Co je lepší? + anketa

25. února 2010 v 18:16 | quack
Vím, že je to celkem koninka, ale co se vám líbí víc? Když je v záhlaví jen červený Měsíc, a nebo když tam je těch Měsíců víc, jako teď? Vím, že je vám to celkem jedno, ale nechám to na vás, můžete si vybrat... Nebo mi klidně napište, jestli si myslíte, že by tam třeba mělo být Slunce a ne Měsíc... No prostě napište svůj názor a nestyďte se za něj! :D Já tady teď taky jen zkouším... Jakože to asi zase někdy změním, až si vyrobím další záhlaví s dalšími hvězdnými objekty... xD Hm... Komety... To by mohlo být taky zajímavé... :D

Tak zatím ahoj a pište! :D

Nový design...

24. února 2010 v 17:08 | aktakru
Ahojte!

Doufám, že jste se nelekli a nekontrolovali, zda jste dobře napsali adresu tohoto blogu.... :D

Už mě nějak nebavil starý vzhled blogu, tak jsem ze žluté udělala modrou, ale ta se mi nelíbila ještě víc a tak jsem zkusila černou a červenou a to mi vyhovuje... :) Je to sice trochu tmavší, ale jinak fajn... Teď mě napadlo zkusit černou a bílou... To by mohlo být taky hezké... :) Asi vím, s čím si budu hrát za nějaký ten den, dva.... :D Jinak mi napište do komentářů, jestli se vám to líbí, nebo ne... Ok?

Tak zatím ahoj!

Nějaká další básnička... :)

23. února 2010 v 20:16 | quack |  Mé básně
Už jsem tady dlouho nic nedala... Musím to napravit... :)

Tady je taková kratší básnička... Často se teď trochu utápím ve vzpomínkách na LVK, na kterém jsem se učila jezdit na snowboardu s fajn instruktorem... :) Ano, mám ho ráda, ale nejsem do něj zamilovaná, jak si někteří lidé myslí, je to jen instruktor, který mě hodně naučil a rozesmál a jen tak na něj nezapomenu a v některých chvilkách o něm možná mluvím jako o kamarádovi... xD

Do básně jsem přidala trochu lásky, protože jinak jsem schopná to zakončit, jak mamka říká, morbidně... :) Snad se vám to bude trochu líbit... :)

Ps: Nevěděla jsem, jak to pojmenovat... :D


Sladký sen

Zase se propadám, níž a níž...
Dole se nade mnou uzavře mříž,
vzpomínky připlují a zůstanou,
až se v nich utopím, přestanou...
Už se zas zasnívám nad těmi dny,
stále mám o nich ty samé sny,
jeho úsměv se tam vždy objeví,
a zábrany slz po chvíli poleví...
Za chvíli uslyším ta sladká slova,
do ucha mi šeptá... Znova a znova...
Jeho ruce mě obejmou a nepustí,
však mé prsty do jeho ruky propustí...
Zůstaneme v objetí po celý sen,
jaká škoda, že musí přijít den,
chtěla bych zastavit běžící čas,
a poslouchat dokola ten sladký hlas.
Budík však zazvoní a zvoní si dál
jako by si se mnou snad jenom hrál,
otvírám oči a ten sen mi zmizí,
a můj známý pokoj je mi teď cizí.
Až když se proberu pochopím vše,
nechápu své srdce, co mi jen chce?
Mám se dál trápit a vzpomínat zas,
a chtít tolik vrátit ten ztracený čas...?


Tož to bude zajímavé... xD + ANKETA!!! :)

10. února 2010 v 20:45 | quack |  Různé kecy a můj život
Mno... V pátek bych měla mít mluvní chvilku... Pro ty, co newí, co to je, tady máte vysvětlení: Mluvní chvilka je mluvní projev na určité téma aspoň na 5 minut před celou třídou, posléze okomentovaný učitelkou a spolužáky... Samozřejmě na známku....

No téma už jakžtakž mám.... Budu cestovat... xD Budu popisovat dvě místa na Krétě... Spinalongu (Viz článek Spinalonga ve stejné rubrice) a o mínojském chrámu Knóssos... No bude to každopádně zajímavé... Chci totiž říkat báji o králi jménem Mínós a celém jeho příběhu... Jakože vlastně i Mínotaurovi, jelikož se spekuluje, že právě ten labyrint, v němž Minotaurus byl uvězněn byl právě pod Knóssem... A protože tuto báji neumím říct jinak, než velmi složitě, jsem zvědavá, jestli to někdo pochopí... xD

Jo a nepište mi nic o tom, že Mínós se píše s krátkým i, nebo tak, ono se to tak vážně píše... xD
No a tak se pomalu učím jména, která v tom příběhu zazní... Jako třeba Zeus, Európa, Poseidón, Afrodíté, Pasifaé, Mínós, Thesseus, Dionýsos, Daidalos, Ikaros, Ariadna, Androgeos, Aigeus a ... A je tam ještě někdo? Mno... Prostě to vážně bude zajímavé... xD

Každopádně jsem aspoň pochopila, že ti bohové a jejich potomstvo jsou (byli) moc ujetí... (Jako nic proti těm osobám, ale nestačila jsem se divit....) Jako umíte si třeba představit, že Zeus sváděl Európu tak, že se proměnil ve zlatého býka a unesl ji na Krétu... Tam s ní měl pak tři syny... Jeden z nich byl ten Mínós...
A nebo ten Mínós nemohl pochopit, jak ho jeho žena mohla podvést s posvátným bílým býkem (odkud pak vznikl Mínotaurus) a tak ji nechal zavraždit tak, že ji zašili do byčí kůže a zuřící býk ji rozsápal....
Co v té době měli s těmi býky? xD

No každopádně mi držte pěsti pro štěstí, ať to v pátek nesmotám a ať se to kdyžtak odloží na příští týden, kdy v čj nebudu... :D

Mějte se... Ahoj!

Další báseň o lásce

7. února 2010 v 20:43 | quack |  Mé básně
Mno tak jsem se rozhodla, že tady dám další básničku.... Vím, že ten, o kom to tak trochu je, těžko bude číst tyto řádky, protože pochybuji, že by věděl, že vůbec nějaký blog mám... :( No to je jedno... Hezké počteníčko! xD

Nešťastně zamilovaná

Mám ho ráda, však odvaha mizí,

mám mu napsat? Nebo ne?

Láska u mě je to ryzí,

ale u něj? Ví o mě?



Žije si stále život svůj,

dlouhý, krásný, klidný,

chci na něj zařvat: ,,Počkej! Stůj!"

Ale než popadnu dech a tep se mi zklidní,

je fuč, zmizel a já jsem zase sama...



Už nevím, co dělat, ozve se on někdy mně?

Nebo mám dále doufat a stát ve tmě?

Ve tmě mě neuvidí, proč se furt schovávám?

Jenom ten nudný klid si nadále dodávám...



Život není procházka,

život není krásný,

život je jak pomlázka,

úrazy značí blázny...



Já jsem blázen, asi to tak je...

jsem blázen do něj, s ním mé srdce taje,

ale stejně- co počít si mám?

Na tohle se stále sama sebe ptám...



Srovná to čas? Poznám jiného?

Hezkého kluka a taky milého?

Padnem si do oka a ruku v ruce půjdem,

život si vyšlapem a snad jednou někam dojdem...